Z Valašska mizí bažanti i myslivci (Valašský deník)

S podzimem začíná hlavní lovecká sezona, policisté se připravují na kontroly myslivců

Valašsko
S příchodem podzimu začíná tradičně také hlavní lovecká sezona pro myslivce. Vyhlídky na bohaté úlovky jsou však podle lovců samotných rok od roku menší. Platí to zejména u drobné zvěře (např. zajíc, bažant, koroptev nebo kachna divoká, pozn. redakce), která z Valašska rychle mizí.
Zajíc či bažant, kteří se mezi drobnou zvěř počítají, se mohou lovit od prvního listopadu. Tehdy také zpravidla začínají společné myslivecké hony. "V našem kraji už se zajíci i bažanti loví spíše výjimečně. Jednoduše proto, že nejsou," netajil jednatel Okresního mysliveckého spolku Vsetín Jan Janoušek.
Zatímco dříve nimrodi na Valašsku bez problémů odlovili i několik tisíc kusů drobné zvěře, dnes je to jen dvě stě padesát. Z valašské přírody podle Jana Janouška zcela vymizely třeba koroptve. Uměle se však daří odchovávat divoké kachny, které jsou více přizpůsobivé.
Dobrou zprávou pro myslivce zůstává také fakt, že rostou počty spárkaté zvěře (srnec obecný, jelen evropský, muflon evropský, prase divoké, pozn. redakce). Dostatečné počty i kvalitu například srnců si pochvalují třeba na Kelečsku. Co se ale drobné zvěře týče, je i tady situace špatná. "Stavy zajíců jsou podprůměrné, i když asi mírně lepší než vloni. Slabé je to s bažanty a koroptve tu nemáme vůbec," zhodnotil hospodář Mysliveckého sdružení Kelečsko Libor Mašlaň.
Problémy na Valašsku způsobují divoká prasata, která se na rozdíl od ostatní zvěře přemnožila. Zemědělcům způsobují neúměrné škody a navíc z polí vytlačují právě drobnou zvěř.
Škody způsobené zemědělcům se liší případ od případu. "Někde jdou do tisíců korun, jinde do desetitisíců. Nejvyšší ztráty hlásí samozřejmě družstva, která pěstují na polích řepku nebo kukuřici," řekl viceprezident Agrární komory České republiky Jindřich Šnejdrla. Nejhorší situace je podle něj v Kelči, Poličné, Lešné, Zašové a v Ratiboři. Prozatím nepomáhá ani skutečnost, že myslivci vloni odlovili ve valašských honitbách pět set prasat. To je zhruba čtyřikrát více než před deseti lety.

Nimrodů ubývá, je to drahá záliba
Honiteb je na Valašsku devadesát dva. Péče o ně a nezbytné přikrmování zvěře je také rok od roku náročnější, protože i samotných myslivců podle Jana Janouška ubývá. Podíl na tom mají nejen snižující se počty lovné zvěře, ale také vysoké náklady na toto hobby. Šest tisíc korun stojí myslivecký kurz, investice jen do zbraní se pohybuje kolem padesáti, šedesáti tisíc korun. "Jediný náboj pak stojí od osmdesáti do sto dvaceti korun," poznamenal Janoušek. A levné není ani další nezbytné vybavení.
Vlistopadu, kdy začne hlavní období honů, tradičně zpozorní také policisté. Lovce budou kontrolovat.
Vloni problém nebyl. Na čtrnácti honech například ve Vidči, Hovězí, Bynině, Jablůnce, Velkých Karlovicích a na dalších místech zkontrolovali policisté téměř čtyři stovky držitelů zbrojních průkazů. Nezjistili sebemenší pochybení.
"Kolegové se zaměřují především na dodržování zákazu požívání alkoholu nebo jiných návykových látek u honců," upozornila vsetínská policejní mluvčí Lenka Javorková. Další kontroly směřují na doklady a zbraně. "Zajímá nás, zda má myslivec platný zbrojní průkaz, lovecký lístek a průkaz zbraně," prozradila Lenka Javorková.
Důležité je podle jejích slov také mít zbraň v dobrém technickém stavu a umět s ní zacházet. "Pokud se totiž držitel zbrojního průkazu dopustí během tří let dvou nebo více přestupků nebo trestného činu, ztrácí spolehlivost. Zbrojní průkaz mu odebereme a zbraň jde do úschovny," varovala policejní mluvčí.