Vzácná obora v Horšově je kulturní památka (Domažlický deník)

Obora v Horšově se rozkládá na ploše asi 360 hektarů. Ohraničuje ji osm kilometrů dlouhá kamenná zeď postavená nevolníky kolem roku 1583. V současnosti jsou zde dva rybníky napájené několikakilometrovým vodním umělým kanálem vedoucím ze "Šmelce" u Srb z řeky Radbuzy (podle nejstarších pramenů byla v oboře soustava nejméně šesti rybníků, projektovaná Jakubem Krčínem). Jsou zde dobře dochované remízky, pole a louky i zbytky původních cest. V oboře se nachází i několik velmi starých stromů, většinou dubů. Známý je i malý lovecký zámeček Annaburg.
Oboru dal vybudovat Vilém z Lobkowicz, který žil v letech 1556 až 1626. Horšovskotýnské panství vlastnil do roku 1620, kdy mu bylo za účast ve stavovském protihabsburském povstání zkonfiskováno a v roce 1622 pak prodáno rakouskému šlechtici Maxmiliánu Trauttmannsdorfovi. Jeho rod vlastnil zdejší panství a tedy i oboru až do roku 1945. Trauttmannsdorffové pak horšovskou oboru využívali po celá staletí především k loveckým kratochvílím, zemědělské plochy sloužily jako zdroj produktů pro zámeckou kuchyni.
Po roce 1945 byl hraběcí dvůr postupné přeměněn na školní statek a společně s oborou si svůj význam jako účelové zařízení pro zemědělské školství zachoval dodnes.
Reprezentativní honitba a bažantnice svým celostátním významem lákala v minulosti i v současnosti nejvýznamnější hosty v čele s anglickým králem, středoevropskými prezidenty a ministry. Celá obora i dvůr byly v roce 2009 vyhlášeny Ministerstvem kultury ČR jako kulturní památka. Je obdivuhodné, že po roce 1989 se podařilo oboru i dvůr zachovat jako účelové zařízení nejen pro školu, ale částečně ji zpřístupnit i veřejnosti pro účely turistiky a odpočinku. V celé České republice totiž z celkového počtu 60 školních statků v roce 1989 zůstalo jen devět a Horšov je mezi nimi. Zachovalo se totiž nejen zemědělské vzdělávání, ale rozvíjí se zde zajímavá a ojedinělá vize zapojení co největšího počtu žáků a oborů školy do učebních "podnikatelských aktivit" využívajících tuto nádhernou lokality okresu Domažlice.
Například studijní obor pozemní stavitelství se svými učiteli odborných stavebních předmětů zde již vyprojektoval několik nových staveb (i rekonstrukcí). "Dotáhli" projekty až ke stavebnímu řízení a společně s žáky učebního oboru zedník tyto stavby skutečně postavili nebo opravili. Přímo v oboře se provedla generální rekonstrukce loveckého zámečku Annaburg za jeden milion korun. V hospodářském dvoře byly opět díky zedníkům a stavitelům školy postaveny nové opravářské dílny pro spolužáky z oboru opravář zemědělských strojů za osm milionů korun a v současné době dokonce víceúčelový penzion s restaurací, ubytováním a přednáškovým sálem v hodnotě jedenadvacet milionů korun. V tomto penzionu budou samostatně podnikat žáci oboru kuchař - číšník a studenti ekonomického podnikatelského oboru. Žáci zemědělského oboru agropodnikání budou mít pak na starosti malý dvůr hospodářských zvířat a agroturistiku.
Z uvedených aktivit je vidět, že koncepce školy na školním statku v Horšově je zaměřena na dosažení efektivity praktické výuky v podmínkách téměř reálného podnikatelského prostředí a s odpovědností žáků za výsledky své práce. Je to zároveň naprosto efektivní cesta (na rozdíl od mnohých současných neefektivních metod) pro prevenci negativních jevů v současném školství.
Z evropského operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost získala škola dalších téměř 8 milionů korun, ze kterých financovala například vybudování naučné stezky oborou, kterou si veřejnost a návštěvníci Horšovskotýnska mohou v současné době již prohlédnout.
První školní nekuřácký penzion v Plzeňském kraji vyprojektovaný, postavený a provozovaný samotnými žáky bude otevřen na konci tohoto roku.
Aktivity na školním statku a v oboře tím ovšem nekončí. Všechny historické budovy a jejich barokní prvky potřebují nutné opravy. V samotné oboře se pak jeví určitá možnost znovuzatopení původních vodních ploch, oprava starých vodních kanálů, alejí a hlavně osmikilometrové zdi jdoucí kolem obory.
Zapojením žáků do těchto aktivit se vytvoří nejen materiální hodnoty, ale posílí se také podnikatelské dovednosti a v neposlední řadě i jejich vztah k regionu.
Je totiž povinností všech aktérů - statku, školy i rady Plzeňského kraje jako vlastníka zanechat oboru - perlu Horšovskotýnska pro budoucí generace v co nejlepším stavu
Pro ostatní školy a zbývající školní statky by to mohl být snad i návod na využití statku i dalšími - nezemědělskými učebními a studijními obory.