To byl strejda Filípek
06.08.2010 12:33
Datum: 5.8.2010
Zdroj: Slovácký deník
Autor:
Rubrika: U NÁS DOMA NA SLOVÁCKU
Když jsem nedávno chodil ztichlým lesem, napadlo mne, jak by bylo pěkné, kdybychom měli hodně tak obětavých myslivců, jako byl náš dlouholetý hospodář. Hospodář dokázal svým nezapomenutelným uměním bavit mysliveckou i jinou společnost opravdu poutavě celé hodiny. Že při tom prozradil mnohé ze svých loveckých úspěchů, k nimžmudopomáhalo právě jeho umění, stávaly se jeho přednášky ještě žádanější. Hospodář zřídkakdy používal k vábení či dráždění zvěře umělé vábnice. Většinu hlasů, ať ptáků nebo srstnaté zvěře, uměl napodobit vlastními orgány a zastával názor, že to je přirozenější. Mohl si to dovolit, neboť se svému umění učil přímo v přírodě. Tam neměl k dispozici sbírku vábnic, kterou mu nahradila nanejvýš vystřelená nábojnice, stéblo trávy, jemný list nebo tenká březová kůra. Zato mu tam jeho hlasivky i jiné orgány a především ruce, kterých při modulaci různých hlasových projevů užíval přímo virtuózně, dopomohly zdokonalit se v celé sbírce projevů. A tato technika mu umožňovala, aby současně pozoroval a sledoval reakci zvířat na volání druhých. Proto dokázal stejně dovedně napodobit jelení troubení ve všech fázích říje, jako využít hlasu říjné laňky k vydráždění jejího nápadníka, nebo vykouzlit v posluchači idylu podzimního lesa jemným tikáním sýkor v korunách stromů, stejně jako hlas střízlíka v křoví na pobřeží potoka. Vzpomínám jako tehdejší kulturní referent na večer, který jsme uspořádali na naší horce. Všichni přišli i s manželkami. Dnes by se stěží nalezl myslivec, který by mu mohl v jeho slovním i hlasovém kumštu konkurovat. Jakmile svoje povídání, jak on to nazýval, skončil, posluchači se domáhali doplňků a opakování některých fází. Vyhověl a vyhovoval až už nemohl dál: hlas selhával. Tu začal s největší atrakcí večera, s vyučováním řeči zvířat. Mysliveckou latinou. Škoda, přeškoda, že nám "samet" naši horku uzavřel, že nám Filípek nezanechal své vzpomínky. Byly by neobyčejně pestré i poučné. Smrt ho od práce na nich vyrušila. Zaslal Stanislav Kožušník, Ořechov Foto - Ilustrační foto
Zdroj: Slovácký deník
Autor:
Rubrika: U NÁS DOMA NA SLOVÁCKU
Když jsem nedávno chodil ztichlým lesem, napadlo mne, jak by bylo pěkné, kdybychom měli hodně tak obětavých myslivců, jako byl náš dlouholetý hospodář. Hospodář dokázal svým nezapomenutelným uměním bavit mysliveckou i jinou společnost opravdu poutavě celé hodiny. Že při tom prozradil mnohé ze svých loveckých úspěchů, k nimžmudopomáhalo právě jeho umění, stávaly se jeho přednášky ještě žádanější. Hospodář zřídkakdy používal k vábení či dráždění zvěře umělé vábnice. Většinu hlasů, ať ptáků nebo srstnaté zvěře, uměl napodobit vlastními orgány a zastával názor, že to je přirozenější. Mohl si to dovolit, neboť se svému umění učil přímo v přírodě. Tam neměl k dispozici sbírku vábnic, kterou mu nahradila nanejvýš vystřelená nábojnice, stéblo trávy, jemný list nebo tenká březová kůra. Zato mu tam jeho hlasivky i jiné orgány a především ruce, kterých při modulaci různých hlasových projevů užíval přímo virtuózně, dopomohly zdokonalit se v celé sbírce projevů. A tato technika mu umožňovala, aby současně pozoroval a sledoval reakci zvířat na volání druhých. Proto dokázal stejně dovedně napodobit jelení troubení ve všech fázích říje, jako využít hlasu říjné laňky k vydráždění jejího nápadníka, nebo vykouzlit v posluchači idylu podzimního lesa jemným tikáním sýkor v korunách stromů, stejně jako hlas střízlíka v křoví na pobřeží potoka. Vzpomínám jako tehdejší kulturní referent na večer, který jsme uspořádali na naší horce. Všichni přišli i s manželkami. Dnes by se stěží nalezl myslivec, který by mu mohl v jeho slovním i hlasovém kumštu konkurovat. Jakmile svoje povídání, jak on to nazýval, skončil, posluchači se domáhali doplňků a opakování některých fází. Vyhověl a vyhovoval až už nemohl dál: hlas selhával. Tu začal s největší atrakcí večera, s vyučováním řeči zvířat. Mysliveckou latinou. Škoda, přeškoda, že nám "samet" naši horku uzavřel, že nám Filípek nezanechal své vzpomínky. Byly by neobyčejně pestré i poučné. Smrt ho od práce na nich vyrušila. Zaslal Stanislav Kožušník, Ořechov Foto - Ilustrační foto