TISÍC LET ČESKÉ MYSLIVOSTI

1. V některých lokalitách – například na Vysočině nebo v Národním parku Šumava a přilehlých oblastech – se objevují pobytové stopy, jednoznačně svědčící o výskytu losa, naší největší spárkaté zvěře. Setkání s ním je ale vzhledem k jeho skrytému způsobu života i malému počtu jedinců, kteří se u nás vyskytují, velice vzácné. Na Lesní správě Vyšší Brod s tím ovšem mají zkušenosti, jak se dozvíme od Jana Märtla.

2. Jezevčíci jsou oblíbeným plemenem loveckého psa. Pravda – mnozí, možná většina, jsou chování dnes spíše jako plemeno společenské. Ale zato ti, kteří jsou společníky a partnery myslivců, dokáží odvést v honitbě opravdu velký kus práce v nejrůznějších situacích. Podíváme se za nimi na různé akce – zkoušky, výstavy – pořádané Klubem chovatelů jezevčíků České republiky. Prostor dostane také známý odborník v chovu loveckých psů a autor vyhledávaných publikací Václav Vochozka.

 

 

Zaječí zvěře bývala především v nížinných oblastech naší republiky hojnost. V sedmdesátých letech minulého století začaly stavy zajíců výrazně klesat a dnes se jedná o málem ohrožený druh. Zajíc je podle odborníků běhající biologická laboratoř, velmi citlivě reaguje na zatížení životního prostředí chemií, intenzivní zemědělskou činností nebo dopravou. Na úbytku zajíců se dnes podílejí přemnožení predátoři, ale na vině jsou hlavně nedomyšlené lidské zásahy do přírody. V Doloplazech na Olomoucku uspořádali myslivci, veterináři, zemědělci a chovatelé zajíců odborný seminář, kde probírali výsledky výzkumů, zkušenosti z praxe a možnosti, jak vrátit zajíce i jiné druhy drobné zvěře do české krajiny. Co prospívá zajícům, zlepšuje i životní prostor lidí.

1. Jednou z významných současných činností myslivců je úprava biotopu zvěře zakládáním nových krajinných prvků. Jedná se o různé biokoridory, remízky, zvěřní políčka a podobně, které přinášejí pastevní i krytové možnosti a nakonec pozitivně ovlivňují i další živočichy. Významným odborníkem v této oblasti je Ing. Petr Marada.

2. Návštěva v Mysliveckém sdružení Mačovice na Benešovsku vlastně navazuje na první příspěvek, protože právě zdejší myslivci se pozitivními zásahy do krajiny zabývají – například čištěním a obnovou vodních zdrojů, což je také důležité pro životní podmínky zvěře. Zajímavostí se u nich ale našlo více – třeba i jejich chov daňků ve volnosti.

4. Další návštěva pak bude patřit Výzkumnému ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště – Strnady, kde se zpracovává řada vědeckých úkolů s přímým dopadem na mysliveckou a lesnickou praxi (pachové ohradníky pro zabránění střetu zvěře s vozidly, matematické programy modelování populací zvěře, problém bobra a další). Seznámí nás s nimi Ing. František Havránek.