Tisíc let české myslivosti
A JE TO TADY!
27.8.2013
Jaroslav Šprongl
S jistým zpožděním oproti naší poslední informaci, ale přece se na obrazovky vrací dokumentární cyklus o české a moravské přírodě a myslivosti. Ano, správně, už víte, o co jde – Česká televize odvysílá dalších deset dílů pořadu „Tisíc let české myslivosti“.
Slibovali jsme je už na jaře, kdy byly tyto díly dokončeny, programoví pracovníci je nasazují až na podzim, ale nevadí, tahle tematika nezestárne.
Čas vysílání je opravdu slušný – sice druhý program, ale premiéra v sobotu dopoledne v 10,15, repríza v pondělí dopoledne v 10,50. Poprvé se objeví pořad na obrazovkách 7. září, tak snad Vám na to nevyjdou zrovna nějaké kachní hony a budete si moci vychutnat další díly úspěšného cyklu. Pojďme si teď tedy udělat malou procházku tím, co přijde na obrazovku v průběhu měsíce září.
Začínáme, jak už bylo řečeno, v sobotu sedmého, a to varováním před tularémií, závažným onemocněním, kterým se člověk může nakazit například při neopatrné manipulaci s uloveným nebo uhynulým zajícem. Jak se riziku vyhnout nám popíše profesor Pavlík z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně.
Při západu slunce nebo brzy ráno můžeme na kraji lesa pozorovat největší sovu žijící na našem území – výra velkého, který se stal dalším z řady v cyklu představených typických obyvatel naší přírody.
Na zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou se sešli myslivci na křtu životopisné biografické knihy o docentu Jaromíru Kovaříkovi, výjimečném znalci historie naší myslivosti, jejích tradic a jejího obrazu v kultuře. Bohužel to bylo jedno z posledních setkání s ním, krátce na to se s námi ve věku 87 let navždycky rozloučil.
Za týden na to, 14. září, bude pokračovat mapování jednotlivých plemen loveckých psů, tentokrát se zaměříme na krátkosrsté i dlouhosrsté foxteriéry.
O nepůvodních druzích zvěře v naší krajině a jejich vlivu na přírodní prostředí se vedou mnohdy bouřlivé diskuse. Prvním živočichem uměle introdukovaným do naší přírody je plachý a na pohled docela neškodný tvor – králík divoký.
Poslední část dílu s číslem 62 je dvojnásobným návratem v naše cyklu – jednak do obory Obelisk na jižní Moravě a jednak k času jelení říje, svátku všech myslivců.
A přijde sobota 21. září, kdy nakoukneme do práce filmařů. Co to má společného s myslivostí? Postava myslivce bývá v českých filmech zobrazena jako směšná karikatura. Režisér Tomáš Vorel ve filmu Cesta do lesa tohle klišé prolomil a myslivce ukázal v lepším světle. Skuteční myslivci mu také pomáhali s věrohodností scén. S herci lidskými i zvířecími se natáčelo od léta do pozdního jara v krásné krajině západních Čech.
Od filmu přejdeme k dalšímu zástupci naší fauny, krocanu divokému.Ten je podle zákona lovnou zvěří s určenou dobou lovu a, ačkoli se to na první pohled nezdá, ulovit ho ve volnosti vyžaduje značnou trpělivost a obratnost.
Kdysi úspěšné oblasti chovu, v devadesátých letech často rušené, zase začínají mít značný význam. Takovým typickým případem je oblast chovu jelena siky na Bouzovsku. V kopcovité krajině s dominantou hradu Bouzova se této zvěři výjimečně dobře daří. Je to nenáročný a odolný druh, který se výborně adaptoval ve zdejším prostředí. Jeho vysoké stavy hrozily nenapravitelnými škodami v lesích i na polích a jediným možným řešením bylo právě založit oblast chovu, sjednocující hospodaření s jelenem sikou na celém území.
Poslední zářijová sobota, 28.9., je sváteční, a tak doufejme, že nedojde v pravidelném sobotním vysílání k nějakým změnám. Pokud ne, poznáme nejdříve blíže Pavla Zázvorku, trojnásobného mistra Evropy v lovecké kombinované střelbě. Potkáme ho jak při soutěži pořádané na parkurové střelnici ve Vráži, tak při vlastní činnosti hajného v Krkonoších.
Stále živým tématem – a nejen mezi myslivci – jsou škody na zvěři na našich silnicích a dálnicích. Policejní statistiky evidují každoročně několik tisíc střetů se zvěří. Hrozivé následky má nejen srážka se srnou nebo divočákem – i snaha vyhnout se třeba jen divokému králíkovi může skončit tragicky. Z hlediska bezpečnosti se jako nejlepší řešení jeví oplocení dálnic, ovšem ekologové namítají, že krajina je komunikacemi rozdělená a důkladné oplocení dálnic ji dělá pro zvěř neprůchodnou. Tak co s tím?
To tedy byla malá procházka čtyřmi novými díly cyklu „Tisíc let české myslivosti“, které budou odvysílány v září. S dalšími vás budeme průběžně seznamovat v dalších vydáních časopisu.
Na závěr jen jedna malá poznámka – uvědomujete si, vážení čtenáři, že náš myslivecký cyklus se vysílá už od května roku 2008? Tedy s různými přestávkami šestý rok? I tyhle počty, stejně jako 70 dokončených dílů a slušná „sledovaná sledovanost“ svědčí o tom, že se jedná o úspěšný a životaschopný projekt …
Jaroslav ŠPRONGL