Datum: 20.11.2013
Zdroj: Vyškovský deník
Autor: KAREL KAŠPÁREK
Rubrika: Vyškovsko

Peníze na dokrmování se myslivcům shánějí každoročně obtížně. Musí zajistit, aby se zvěř vyhýbala řepce. Na jaře by uhynula. Vyškovsko – Měsíc hladu. Právě takové přízvisko v hantýrce získal únor. V důsledku nedostatku potravy totiž v přírodě ztráceli na váze nejen sami zálesáci, ale také lesní zvěř. Ta se ale na Vyškovsku hladovění zatím obávat nemusí. Myslivci se už připravují, aby zvířatům v období nouze pomohli. "Určitě budeme přikrmovat. Dělají to tak, pokud vím, všechna myslivecká sdružení. Pokud bychom nechali všechno jen na přírodě, riskovali bychom zbytečné úhyny," upozornil předseda mysliveckého sdružení v Bučovicích Antonín Greňo. Nimrodi si tak postupně plánují, jak budou vypadat služby. "Mělo by to být tak, že každý člen sdružení bude mít jednu násypku, o kterou se bude starat celou zimu a kontrolovat, zda není prázdná," přiblížil Greňo. Za úhyny ale stojí spíš špatná strava než hlad. "Důležité je, aby zvěř nežrala řepku. To je totiž v podstatě jed. Pokud bychom nedokrmovali, zvěř by sice zimu přežila, ale na jaře by hynula právě kvůli tomu, že požírala právě tuto plodinu. Vzhledem k tomu, že řepka je teď na Vyškovsku zasetá opravdu skoro všude, je pravděpodobnost, že by se k ní dostala, velmi vysoká," vysvětlil majitel obchodu s loveckými potřebami a člen Honebního společenstva Ruprechtov Radoslav Kotík. Doba dokrmování přitom začíná už na podzim. "S dokrmováním pernaté zvěře by se mělo začínat už po sklizni, která pro ni znamená citelný úbytek potravy. Ostatní zvěři potom začínáme doplňovat jídelníček tehdy, jakmile začne mrznout. V současné době ale jako hlavní problém vidím spíš nedostatek zvířat obecně. Problém s úbytkem zvěře bychom měli vyřešit přednostně, aby vůbec bylo za pár let co dokrmovat," poznamenal myslivec. Podle Mirky Skřekové z drysického mysliveckého sdružení potřebují pomoc všechna zvířata. "Úplně sama se o sebe nepostará žádná zvěř. Ta menší mívá problém, jakmile víc nasněží. Stěžuje jim pohyb. Srnci zase mívají o zmrzlou půdu podřená kopýtka," upřesnila Skřeková. Na dokrmování nimrodi používají zemědělské plodiny. Příkrmy rozdělují na dvě skupiny. "První je objemová, kterou zpravidla tvoří seno. Druhá je dužnatá, tou je třeba řepa. Používáme ale třeba také kapustu a další listovou zeleninu nebo zrní. Lesní plody jako třeba žaludy jim nedáváme, ty se vykupují kvůli pěstování nových stromků," přiblížil Kotík. To potvrdil i Greňo. Zásoby si i jeho sdružení připravuje předem. "Jsme domluvení se zemědělci. Každý rok jdeme na nějakou brigádu, popřípadě zaplatíme drobné náklady a za to si odvezeme plodiny, které zbudou po třídění kvůli horší kvalitě. Z těch si potom jednotliví myslivci berou na doplňování svých krmítek. Ty nevyužívá jenom lovná zvěř, ale také drobné ptactvo," řekl předseda myslivců. Peníze na dokrmování se nicméně myslivcům shánějí každým rokem obtížněji. "Většinou to děláme tak, že do krmiva investujeme například výtěžek z mysliveckého plesu nebo třeba z brigády, které se zúčastní naši členové. Získat v této věci nějaké spolufinancování je totiž prakticky nemožné," konstatovala Skřeková. Kromě potravy je podle ní potřeba doplňovat také sůl. Zvěř už je totiž navyklá, že ji najde u krmelců. "Pokud by nebyly solné lizy připravené, zvěř by měla zdravotní problémy. Také ty si připravujeme předem, aby nás potom zima nepřekvapila. Množství zásob raději nadsazujeme a preventivně počítáme s delší zimou," dodala Skřeková. --- "Jako hlavní problém vidím spíš nedostatek zvěře obecně, aby vůbec bylo za pár let co dokrmovat." myslivec Radoslav Kotík