Při sekání luk zahyne každoročně spousta zvířat. Myslivec z Českolipska přišel na způsob, jak tomu zabránit.  ČESKOLIPSKO Už tisíce divokých zvířat pomohl zachránit myslivec z Dubé na Českolipsku Petr Slaba. Dlouhodobě mu vadily každoroční masakry srnčat při senosečích, vymyslel tedy aktivitu Zachraň zvíře před sekačkou, která se rozšířila po celé republice.  Slaba už není ve svém boji osamocený jako před lety, kdy na krvavé senoseče marně upozorňoval. Podpořilo ho dokonce ministerstvo životního prostředí. Vznikla webová aplikace, sdružující myslivce, zemědělce a veřejnost ve společné snaze ohlídat sečené louky.  "Impulsem byl loňský případ, kdy mi jeden zdejší zemědělec nenahlásil senoseč, přestože mu to ukládá zákon. Já tam přišel pozdě a našel několik zmrzačených srnčat, která jsem musel zastřelit, abych jim ukrátil utrpení," vzpomíná myslivec na začátek projektu. Naštvaný a frustrovaný začal oslovovat ostatní zemědělce, sháněl dobrovolníky na pročesávání luk, založil facebookovou stránku a oslovil i ministerstvo. Tomu se myšlenka záchranných akcí zalíbila. A všechno se rozeběhlo. "Po schůzce s myslivci i zemědělci jsem se rozhodl, že společně rozjedeme kampaň, která by tento neutěšený stav pomohla zlepšit. Součástí kampaně je i zcela nová webová aplikace, kterou vyvíjí Ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze a díky níž se, doufám, podaří nastartovat rychlou a jednoduchou komunikaci a spolupráci mezi zemědělci, myslivci a dobrovolníky. Rád bych tímto vyzval veřejnost, aby aplikaci využívala a zároveň aby dobrovolníci vyráželi do terénu jen v doprovodu myslivců, kteří jim poskytnou odborné instrukce, tak aby jejich pomoc byla skutečně účinná a pomohla zlepšit ochranu zvířat ohrožených při sečích," potvrdil ministr životního prostředí Richard Brabec.  Jak celá věc funguje? Principem je, že zemědělci v aplikaci nahlašují louky, které budou sekat. Myslivci pak koordinují vyhánění zvěře z luk, k čemuž jim pomáhají dobrovolníci. Těch už se do aplikace za prvních pár týdnů existence přihlásilo několik desítek a další každým dnem přibývají.  "Kdo chce pomoct, ani se tam nemusí nutně registrovat. Stačí oslovit myslivce v místě, kde žije a nabídnout jim pomoc," vysvětluje Petr Slaba. Pomoc pak v praxi vypadá následovně - dobrovolníci s myslivci procházejí louky těsně před sečením a vyhánějí z něj zvířata. Svojí přítomností, i přítomností psů, navíc louku takzvaně zapachují, takže po nich už tam žádná srnka své mladé nepřivede. "Že to funguje, jsme se přesvědčili hned. Před několika dny mi hlásili myslivci z okolí, že na louce, kde loni zahynulo 17 srnčat, našli letos mrtvé čtyři. U nás v lokalitě Beškov-Blatce je už posečeno šest luk a zatím žádná mrtvá srnka. Pokud takový rozdíl bude všude, zachráníme v rámci republiky tisíce, snad statisíce zvířat před krutou smrtí," vypočítává Slaba.  Problém s úhynem zvěře při senosečích přitom není tak starý. Ještě v minulosti, kdy byla větší část půdy využívána k pěstování plodin, tento problém myslivci téměř neřešili. Až nyní, kdy se řada polí změnilo na louky a pastviny, zabitých zvířat přibylo. Řešení je přitom velmi prosté, být při senoseči ohleduplný. "Někteří zemědělci se tak chovají. U nás je například zemědělec Martin Kašpar, ten nám dá vědět, oznámí místo a čas, při senoseči jede pomalu a dává pozor," upozorňuje Slaba. video na liberec.idnes.cz  Foto: Záchrana Takové bývají výsledky akce zachraň zvíře před sekačkou. Myslivec Petr Slaba v úterý večer opatrně vynášel mladé srnče do míst, kde mu nebude hrozit smrt v žacím stroji.  Foto: P. Slaba  O autorovi: Tomáš Lánský, redaktor MF DNES  Mutace - Mladá fronta DNES - liberecký kraj