Řád svatého Huberta a velikost honiteb
25.09.2011 11:41
19.9.2011
S blížícím se datem 31. března roku 2013 se množí různé spekulace týkající se honi-teb. Přestože se daný termín týká konce nájemních smluv, vyskakují zaručené zprávy o změně minimální výměry honitby.
Platný zákon o myslivosti určuje jako minimální výměru honitby 500 ha souvislých honebních pozemků. Ve výjimečných, zákonem daných, případech může tato výměra klesnout mírně pod 500 ha.
Řád svatého Huberta zastává názor, že v současných podmínkách zemědělského hospodaření a s ohledem na systém hospodaření se zvěří, je zákonem stanovená minimální výměra honitby směrem dolů nepřekročitelná. Jakékoliv snižování výměry honitby v současných podmínkách může mít katastrofální dopady na přírodní bohatství státu, tedy zvěř.
Je třeba si uvědomit, že výměra honitby historicky vždy vycházela z podmínek mysli- veckého hospodaření a dále z podmínek lesnického a později i zemědělského hospodaření. V dobách regálu (panovnické honby) i dominikálu (šlechtické honby) byly honitby rozsáhlé, aby umožňovaly štvanice a později parforsní hony. Předmětem chovu a lovu byla převážně spárkatá zvěř, která vyžaduje větší plochy. Po roce 1848 bylo právo myslivosti přeneseno na vlastníky všech honebních pozemků, přičemž zemědělské plochy, s výjimkou velkostatků, byly velmi malé. Kromě toho došlo v krátké době vybití spárkaté zvěře a myslivecké hospodaření se realizovalo převážně na drobné zvěři – zajíc, bažant a koroptev. K tomuto hospodaření postačovaly v té době nařízené honitby o velikosti 115 ha. S postupem času se tato plocha zvětšovala v závislosti na změně zemědělského hospodaření na 250 ha a později, po zcelení pozemků se ustálila na 500 hektarech.
S ohledem, na výše uvedený, velmi stručný, historický exkurs, se nám zdá diskuze vedená pouze o velikosti honitby v ha poněkud plochá. Řád svatého Huberta doporučuje poučení u našich východních sousedů na Slovensku. Diskuzi o výměře honitby by měla předcházet kvalitní odborná analýza podmínek hospodaření se zvěří a zemědělského hospodaření. Na základě této analýzy by se vyznačily zóny chovu zvěře drobné kde výměra 500 ha je naprosto dostačující. Pro střední polohy, kde základ chovu činí srnčí, popřípadě mufloní či dančí zvěř, již tato výměra nepostačuje a je nutno uvažovat s minimální výměrou 1000, lépe však 1500 ha. V horských oblastech s výskytem a chovem jelení zvěře je bezvýhradně nutná minimální výměra 3000 ha.
Kromě uvažovaných výměr honiteb je zcela nutné u vyšších druhů spárkaté zvěře, jako je mufloní, daňčí, jelení, ale také černá zvěř, zavést oblastní systém hospodaření, protože s ohledem na životní projevy a požadavky těchto druhů, jsou výše zmíněné výměry pro řádný chov, zaměřený na kvalitu populace s minimálním dopadem krajinu, nedostačující.
ing. Zdeněk Navrátil
Mistr Řádu sv. Huberta