Posekaná srnčata? Škoda může jít do statisíců korun
31.08.2010 12:08
Datum: 31.8.2010
Zdroj: Havlíčskobrodský deník
Autor: JANA ŠEVČÍKOVÁ
Rubrika: ZPRAVODAJSTVÍ
Žďársko - Jedenácti srnčatům se při nedávné sklizni na Žďársku stala zemědělská mechanizace osudnou. Škoda? Sto padesát tisíc korun. Zatímco dříve bylo obtížné škodu, která tím byla způsobena, vyčíslit, letos již mají myslivci v rukou oficiální ceníky zvěře. Ty říkají, že jim posekáním jedenácti kusů srnčích mláďat vznikla škoda za zmiňovaných sto padesát tisíc korun. "Tu si můžeme na zemědělcích nárokovat, stejně jako oni často vyžadují úhradu škody, kterou jim zvěř působí na jejich úrodě," uvedl Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou. Zároveň ale dodal, že uvedených 150 tisíc korun škody sloužilo pro zemědělce, kteří ji mají na svědomí, pouze jako výstraha. A také upozornění, že myslivci mají stejné možnosti nárokování škod jako oni. "Poslední dva roky mi na moje pole, kde pěstuji kukuřici, chodí divočáci. Jsou schopni mi sežrat nebo poválet klidně i třetinu úrody. Když jsem se ptal myslivců z místního mysliveckého sdružení po náhradě, jenom slibovali nějakou tu zvěř na podzim. Jenže na to nikdy nedošlo," postěžoval si drobný zemědělec z Velkomeziříčska, který si nepřál být jmenován. Aby však mohl volat po finančním vyrovnání, měl by podle zákona sám učinit taková opatření, aby škodám na svých výpěstcích zabránil. Ochrana úrody "To znamená ochránit svoji úrodu oplocením nebo v případě větších ploch například pachovými ohradníky," vysvětlil Oldřich Sedlář. Přestože ani tato ochrana nedokáže škodám na úrodě stoprocentně zamezit, může je alespoň minimalizovat. Stejně tak myslivci by měli před sklizní vyrážet do luk a polí, aby se z nich pokusili alespoň část zvěře vyhnat - buď za pomoci psů nebo třeba včasným umístěním nejrůznějších typů plašičů. "To je ale závislé na tom, zda nás zemědělci na chystanou sklizeň upozorní. Někteří to dělají, jiní ne. Rádi bychom na ně proto apelovali, aby tak skutečně činili," dodal Oldřich Sedlář. Ve chvíli, kdy zemědělské stroje vjedou do luk a polí, nemá totiž zvěř, která se tam skrývá, mnoho možností k úniku. Rozpětí techniky dosahuje i devíti metrů a jezdí často až třicetikilometrovou rychlostí. Dezorientovaná zvířata pak někdy vběhnou přímo pod kola či sekačky strojů. Zemědělská technika navíc likviduje zvěř, na rozdíl od řízeného odstřelu, nevýběrově. Tedy nevolí mezi nadějnými kusy vhodnými pro chov a nemocnými jedinci. A jakou cenu má třeba usmrcený zajíc nebo jelen? Hodnota odpovídá tomu, kolik by stálo jeho opětovné pořízení a vysazení. Podle nového ceníku tak usmrcená srna přijde na zhruba čtrnáct tisíc korun, bažant na 3 100 korun, kňour na téměř třiadvacet tisíc, zajíc skoro čtyři tisíce a kupříkladu laň jelena evropského na bezmála pětadvacet tisíc. (JANA ŠEVČÍKOVÁ)
Zdroj: Havlíčskobrodský deník
Autor: JANA ŠEVČÍKOVÁ
Rubrika: ZPRAVODAJSTVÍ
Žďársko - Jedenácti srnčatům se při nedávné sklizni na Žďársku stala zemědělská mechanizace osudnou. Škoda? Sto padesát tisíc korun. Zatímco dříve bylo obtížné škodu, která tím byla způsobena, vyčíslit, letos již mají myslivci v rukou oficiální ceníky zvěře. Ty říkají, že jim posekáním jedenácti kusů srnčích mláďat vznikla škoda za zmiňovaných sto padesát tisíc korun. "Tu si můžeme na zemědělcích nárokovat, stejně jako oni často vyžadují úhradu škody, kterou jim zvěř působí na jejich úrodě," uvedl Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou. Zároveň ale dodal, že uvedených 150 tisíc korun škody sloužilo pro zemědělce, kteří ji mají na svědomí, pouze jako výstraha. A také upozornění, že myslivci mají stejné možnosti nárokování škod jako oni. "Poslední dva roky mi na moje pole, kde pěstuji kukuřici, chodí divočáci. Jsou schopni mi sežrat nebo poválet klidně i třetinu úrody. Když jsem se ptal myslivců z místního mysliveckého sdružení po náhradě, jenom slibovali nějakou tu zvěř na podzim. Jenže na to nikdy nedošlo," postěžoval si drobný zemědělec z Velkomeziříčska, který si nepřál být jmenován. Aby však mohl volat po finančním vyrovnání, měl by podle zákona sám učinit taková opatření, aby škodám na svých výpěstcích zabránil. Ochrana úrody "To znamená ochránit svoji úrodu oplocením nebo v případě větších ploch například pachovými ohradníky," vysvětlil Oldřich Sedlář. Přestože ani tato ochrana nedokáže škodám na úrodě stoprocentně zamezit, může je alespoň minimalizovat. Stejně tak myslivci by měli před sklizní vyrážet do luk a polí, aby se z nich pokusili alespoň část zvěře vyhnat - buď za pomoci psů nebo třeba včasným umístěním nejrůznějších typů plašičů. "To je ale závislé na tom, zda nás zemědělci na chystanou sklizeň upozorní. Někteří to dělají, jiní ne. Rádi bychom na ně proto apelovali, aby tak skutečně činili," dodal Oldřich Sedlář. Ve chvíli, kdy zemědělské stroje vjedou do luk a polí, nemá totiž zvěř, která se tam skrývá, mnoho možností k úniku. Rozpětí techniky dosahuje i devíti metrů a jezdí často až třicetikilometrovou rychlostí. Dezorientovaná zvířata pak někdy vběhnou přímo pod kola či sekačky strojů. Zemědělská technika navíc likviduje zvěř, na rozdíl od řízeného odstřelu, nevýběrově. Tedy nevolí mezi nadějnými kusy vhodnými pro chov a nemocnými jedinci. A jakou cenu má třeba usmrcený zajíc nebo jelen? Hodnota odpovídá tomu, kolik by stálo jeho opětovné pořízení a vysazení. Podle nového ceníku tak usmrcená srna přijde na zhruba čtrnáct tisíc korun, bažant na 3 100 korun, kňour na téměř třiadvacet tisíc, zajíc skoro čtyři tisíce a kupříkladu laň jelena evropského na bezmála pětadvacet tisíc. (JANA ŠEVČÍKOVÁ)