Odešel profesor Josef Hromas
27.06.2012 13:55
12.6.2012
S hlubokým zármutkem oznamujeme, že v úterý 12.6. v ranních hodinách zemřel Prof. Ing. Josef Hromas, CSc.Čest jeho památce!
Kdo z domácích, ale i slovenských, evropských, ba i světových myslivců neznal profesora Josefa Hromase. S věčně usměvavým optimistou si výuku myslivosti na brněnské Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity spojuje hned několik generací jejích absolventů. Ti, kteří jej neznali z jeho celoživotního pedagogického působiště, měli osobu profesora Hromase zapsanou minimálně jako nejvýraznější postavu české, respektive československé největší myslivecké organizace v posledních desetiletích dvacátého a prvním desetiletí jednadvacátého století. Bez nadsázky se dá říci, že Josef Hromas byla osobnost mimořádného kalibru.
Bohužel s velkým zármutkem musíme konstatovat, že od 12. června roku 2012 zůstanou na pana profesora už jen vzpomínky.
Profesor Ing. et Ing. h. c. Josef Hromas, CSc. se narodil čtyřiadvacátého ledna 1935 v Malé Chuchli. Jeho vícegenerační zázemí ho poznamenalo láskou k přírodě, zvěři, a tudíž i k myslivosti. Proto po ukončení základní školy se dva roky učil lesním dělníkem v Březině u Rokycan a na Žďákově u Orlíku. Poté nastoupil studium na Střední lesnické škole v Písku, odkud v roce 1952 přešel na Střední lesnickou školu v Hranicích, kde v roce 1955 s vyznamenáním odmaturoval. O pět let později zakončil studia na Lesnické fakultě tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně. Zde již od počátku prosince devětapadesátého roku působil jako asistent Ústavu myslivosti.
Po vojně se Josef Hromas vrátil na fakultu, kde pracoval jako odborný asistent. V roce 1972 obhájil kandidátskou dizertační práci. V roce 1981 byl po habilitačním řízení jmenován docentem a v devadesátém roce profesorem. Vůbec prvním profesorem myslivosti v tehdejším Československu.
Od konce šedesátých let se věnoval aktivně práci v Českém mysliveckém svazu, od roku 1983 byl členem jeho ústředního výboru. Na sjezdu Českého mysliveckého svazu v roce 1990 byl zvolen jeho předsedou a tuto funkci vykonával více než patnáct let. Na třetím sjezdu Českomoravské myslivecké jednoty v roce 2006 byl jmenován čestným předsedou této organizace.
Z četných aktivit profesora Josefa Hromase nelze opomenout funkci místopředsedy Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře CIC (Congres International de la Chasse et de la conservation du Gibier), funkci místopředsedy komise CIC pro výstavy a trofeje, členství ve správní radě Evropské federace mysliveckých svazů FACE (Fédération des Associations de Chasseurs de ľ Union Europa) či funkci předsedy a později člena naší Ústřední hodnotitelské komise.
Profesor Hromas absolvoval za několik desítek let své pedagogické činnosti řadu studijních a pracovních pobytů v zahraničí. Kromě Slovenska navštívil země bývalého Sovětského svazu, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, Německo, Rakousko, Španělsko, Anglii, Itálii, Francii, Řecko, Belgii, Švédsko, Jihoafrickou republiku, Maroko, Monako, Portugalsko, Skotsko, Rumunsko, Spojené arabské emiráty a další země. Ze všech cest přinášel množství odborných i obecně lidských a kulturních poznatků, s nimiž seznamoval své posluchače ve škole, ale i širší mysliveckou veřejnost prostřednictvím své bohaté publikační činnosti.
Je logické, že Josef Hromas byl zván k mnoha odborným konzultacím, expertízám, a že byl obecně uznávaným mysliveckým odborníkem i soudním znalcem pro myslivost. Nejen pro jeho chápavý přístup k odborným i soukromým problémům, nejen pro jeho optimistické životní postoje, s nimiž dokázal reagovat i na mnohdy „neřešitelné“ problémy, ale především pro svůj originální pozitivistický, filozofický přístup k životu, vysokou náročnost při zkouškách i při řešení jiných otázek. O jeho poutavých přednáškách, okořeněných nefalšovanou mysliveckou latinou, se vyprávějí neuvěřitelné historky.
Josef Hromas byl iniciátorem oficiálního uznání oboru myslivost, coby oboru doktorandského studia. Stál u zrodu samostatného Ústavu myslivosti na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. V oboru myslivost byl dlouhá léta předsedou oborové rady a jako školitel úspěšně vychoval desítky doktorů a docentů. Rovněž zorganizoval několik běhů postgraduálního studia z myslivosti, jejichž nedílnou součástí byly přednášky zahraničních expertů, stejně jako exkurze do mnoha evropských států. Je dlouholetým soudním znalcem pro obor myslivost a jeho tvůrčí aktivita je natolik rozsáhlá, že snad ani není možné vyjmenovat všechny publikační tituly, jejichž je autorem. Nicméně je možné konstatovat, že je autorem přibližně dvou stovek původních vědeckých prací, tří stovek populárně odborných sdělení, autorem pěti desítek knih a skript, čtyřicítky projektů a pěti desítek závěrečných zpráv. Aktivně se zúčastnil přibližně stovky vědeckých konferencí. Z uvedeného vyplývá, že svou přednáškovou a publikační činností významně přispěl k šíření moderních poznatků o myslivosti mezi naší, ale i zahraniční mysliveckou i laickou veřejností.
Pro profesora Josefa Hromase bylo vždy charakteristické, že díky svým mimořádně kladným povahovým rysům kolem sebe vždy dokázal shromáždit dostatek pracovitých odborníků, s nimiž na základě věcné a odborné argumentace dokázal vyřešit nejeden myslivecký, pedagogický, organizační i ryze lidský problém. Charakteristická pro něj rovněž byla vždy koncepčnost a dlouholetý nadhled nad momentálními problémy. Jeho trvale optimistická nálada byla toho odrazem, nebo snad možná příčinou...
Svou práci považoval stále za nedokončenou, a to i v době, kdy ho zmáhal boj se zákeřnou chorobou. Jeho práce mnohokrát byla oceněna nejvyššími mysliveckými vyznamenáními i řády domácími i partnerských mysliveckých organizací v zahraničí. K celkovému povznesení myslivosti svým osobním dílem přispěl iniciativami při budování výukových sbírek brněnské fakulty i mysliveckého výukového areálu MZLU v Lednici na Moravě. Za svůj osobní vklad a příkladný přístup k tvorbě sbírkových fondů převzal v roce 1996 v Kapském Městě pamětní medaili Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře CIC.
Čas je neúprosný a na pana profesora můžeme už bohužel jen vzpomínat.
Čest jeho památce!
Poslední rozloučenís panem profesorem proběhlo v pondělí 18.6. v obřadní síni krematoria v Brně, Jihlavská ul.