Naháněk na divočáky přibylo v posledních letech několikanásobně, ale nestačí to (Pražský deník)

Středočeský kraj
Nemají žádného přirozeného nepřítele, denně způsobují nejen zemědělcům škody za miliony a je jich stále víc. Divoká prasata zaměstnávají v posledních týdnech myslivce mnohem více než ve stejném období třeba před deseti lety.
Černá zvěř neboli divočáci se až do sklizně skrývají ve velkých lánech řepky, kukuřice a podobných vzrostlých plodin, což myslivcům jejich odstřel velmi komplikuje.
Myslivec Ladislav Kukelka ze Pcher na Kladensku popisuje: "Například zdejší zemědělec, když sází slunečnici, rozdělí ji třeba na tři oddělené lány.
Pak se dají prasata ulovit i tam. Jinde se jim ale daří úspěšně schovávat." Jak říká, divočáci jsou chytrá zvířata a na místo, kde se jednou potkali s myslivcem, už podruhé nejdou. Protože se u Pcher nedávno pořádala naháňka, divočáci tam teď nejsou. Zvládnou dokonce ujít i čtyřicet kilometrů za den. Ale zdejší sdružení už stejně chystá naháňku mířenou proti navrátilcům.

Koho lovit?
Divočákům se u nás (hlavně na zemědělských plochách) daří už tak dobře, že zvládají vyvést mláďata i dvakrát do roka. Složení stád také není vyrovnané. Chybějí dospělí kňouři, kteří by si ohlídali "své" samice, a tak se mohou množit i velmi mladí jedinci, které by v běžné skupině k tomu "vůdci" nepustili. Navíc se nesmí březí bachyně ani ta s mladými lovit, proto myslivcům zbývají menší části roku, kdy je mohou lovit.
V ideálním případě by odstřelení mělo být před druhým zabřeznutím, to ale zatím neumožňuje myslivecký zákon, který čeká snad příští rok novelizace. Naopak dospělí samci by se měli podle novely lovit omezeněji, aby ti mladí neměli tak široké pole k rozmnožování.
Selata a takzvané loňčáky (mladá prasata narozená v minulém roce) mohou myslivci lovit celoročně. Dospělé jedince lze lovit jen od září do konce prosince, a to ještě za dodržení zmíněných podmínek.
Jenže upravený zákon sám o sobě podle Ladislava Kukelky vše nevyřeší. "Spíše by pomohlo změnit systém osívání zemědělských ploch. Například, kdyby mezi velkým lánem kukuřice zemědělci udělali pruh pšenice," navrhuje.

Zastřelit kance není jen tak
Přesný zásah, navíc za šera. To vyžaduje lov kance. Jenže má to i svá rizika. Mnohem účinnější jsou takzvané naháňky, kterých se účastní více myslivců.
Kanci jsou obvykle aktivní právě za tmy. Přístroje na noční vidění jsou pro myslivce legálně dostupné jen omezeně. "Teď se mluví o tom, že by myslivcům bylo toto vybavení povoleno, ale jen za podmínky registrace," dodává Ladislav Kukelka.
Myslivecká zbraň nesmí být podle zákona vybavena nočním UV viděním umístěným přímo na puškohledu. Myslivci tak využívají například světla úplňku. Dobrou viditelnost a přehled mají také například na zasněžené krajině či čerstvě posekaných polích.
Jan Kolenčík z Trněného Újezdu, který je myslivcem už dvaadvacet let, vzpomíná, že když začínal, bylo zastřelení divočáka raritou. Teď místní sdružení každý rok překonává rekord v jejich odstřelu. "Protože černá zvěř působí velké škody, musíme její stavy snižovat efektivně. Naháňky jsou účinnější než samostatný odstřel. Ale musí se nás sejít alespoň třicet," vysvětluje Jan Kolenčík.

Škody i uprostřed města
Plošný odstřel divokých prasat připravují také myslivci v okolí Mníšku pod Brdy. Týkat se bude území sahajícího od Mníšku po Vltavu a od pražské Zbraslavi až za Dobříš na Příbramsku. Do akce se zapojí přes 16 mysliveckých sdružení, celkem asi 150 myslivců. Podle starosty Mníšku Petra Digrina se podobně velká akce namířená proti černé zvěři se v regionu dosud neuskutečnila. Problém vznikl před osmi lety, kdy byly teplé zimy. Dramaticky však začalo prasat přibývat od roku 2010. Myslivci podle radnice zvěř nestíhají odstřelovat. Prasata přitom už volně chodí i do centrálních částí města, kde se dříve neobjevovala, mimo jiné na náměstí, k poště nebo prodejně Penny, ke škole i školce. Za sebou nechávají poničené louky a pole, ploty a zahrady rodinných domů.
Prasata se v Mníšku objevují už i na náměstí a u obchodů, ročně způsobí škody za stovky tisíc korun. Strážníci je prý někdy vytlačují i auty.
Místní iniciovali vznik petice požadující účinnější snižování stavů černé zvěře v Brdech, kterou dosud podpořilo 3600 lidí.

Spolupráce zemědělců a myslivců
Úprava zákona, která by mohla vzejít v platnost příští rok, i když to ještě bude záležet na prioritách nové vlády, sice nejspíše povolí lov černé zvěře po větší část roku, ale sama o sobě bez iniciativy myslivců stavy divočáků nesníží. František Čermák z agrární komory, který je také dlouholetým myslivcem, doplňuje, že před dvěma lety vznikla při Agrární komoře České republiky myslivecká komise. Tato instituce řeší mimo jiné škody způsobené zvěří na polích. A v každém okresu se jedná o miliony.
Zemědělci uplatňují své zákonné nároky čím dál častěji právě i proto, že stavy černé zvěře rychle rostou. V roce 20011 bylo v republice uloveno 110 000 divočáků, minulý rok už asi 160 000. "V roce 2015 počet může překročit dvě stě tisíc kusů," uvádí František Čermák.
Myslivecká sdružení peníze na zaplacení škod nemají. A tak se snaží majitelům polím kompenzovat škody zvěřinou nebo třeba i brigádou, když zemědělec potřebuje pomoci.

***
Změna zákona
Změna zákona o myslivosti,měla původně být přijatá už letos. Jenže na konci září požádal tehdejší ministr zemědělství Miroslav Toman vládu o vyřazení novely zákona o myslivosti z plánu pro tento rok.Žádosti bylo vyhověno,protože se z připomínkového řízení se projevila potřeba širší diskuse,jež musí nezbytně předcházet novelizaci zákona o myslivosti.
Samotné práce na novele zákona ministerstvo neukončilo. Úsek lesního hospodářství byl pověřen vést diskusi o největších problémech novely zákona a pokusit se najít kompromis mezi myslivci,zemědělci a lesníky nejprve v oblastech,kde je třeba zákon novelizovat. Ministerstvo pak připraví přesné znění paragrafů. Kdy bude úprava zařazena do projednání,bude záležet na nové vládě.