Myslivci neloví, nyní jsou z nich hospodáři
06.01.2011 14:54
Datum: 5.1.2011
Zdroj: Znojemský deník
Autor: Jiří Šilha, {hl_on}Českomoravská{hl_of} {hl_on}myslivecká{hl_of}, {hl_on}jednota{hl_of}
Rubrika: U NÁS DOMA
Pomoc zajícům v honitbách je náročnější. Krmiva se musí předkládat na více místech v malých množstvích a pravidelně je doplňovat i několikrát během týdne. Opravdovou pochoutkou pro zajíce je kůra mladých větví ovocných stromů (zvláště jabloně). Větve je třeba pravidelně ořezávat a překládat na okrajepolí.Pokudprořezávku větví v sadech provedeme již v tomto období, zabráníme tak škodám na stromcích, protože se zajíci budou soustředit na větve ležící na zemi a nebudou okusovatkmínkystromků. Bažantům je zapotřebí doplňovat do zásypů obilí, spolu se zadinou. Zásadou by mělo být, aby v zásypech bylo vždy přiměřené množství potravy k počtu stavů drobné zvěře v honitbě. Po navlhnutí může zrno rychle zplesnivět a pak zvěři škodit. Kachny se dají přikrmovat na ledě nebo v zásypech na okraji vodních ploch. Často s přikrmováním zvěře pomáhá i veřejnost. Při tom se však dopouští mnoha chyb. Zásadně nelze krmiva ponechávat na sněhu, ale je nutné ho donést přímo do krytých krmelců, protože ponechané na mokrém sněhu začne rychle nahnívat, bobtnat a zvěři může pak spíše uškodit. To platí zvláště pro suché pečivo. Kolem krmelců by se měli lidé pohybovat co nejméně, všude totiž zanechávají pachové stopy, které odrazují zvěř. Se psy by se do přírody v době sněhové pokrývky neměli vydávatvůbec. Nepřítel číslo 1 Největším nepřítelem pro zvěř však nenímráza sníh, ale lidská bezohlednost. Největší problémy způsobují v honitbách motorkáři a pejskaři, kteří nechávají svá zvířata pobíhat volně po lese. Dle zákona o myslivosti a zákona o lesích není možno volně venčit psa v přírodě. Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes vyplaší srnčí zvěř, ta před ním uniká. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a umírají na celkové vysílení nebo na záněty dýchacíhoústrojí. Nejen pejskaři, ale i běžkaři a příznivci terénních vozidel jsou každým rokem pohromou pro poklidný život zvěře. Myslivci proto se stejnou periodicitou vyzývají k ohleduplnosti. Stačí, aby nyní nezacházeli hluboko do lesů, nebo se nepohybovali prostředkem pole, kde se schovávají zajíci, ale aby se drželi na krajích lesů a běžkaři dodržovali vyznačené trasy. Bezohlednost lidí vyhání zvěř z jejích úkrytů. Útěk je pro ni vysoce rizikový. Často dochází ke zraněním či uštvání, a když potom znovu ulehne na sníh, může dojít k zápalům plic. Ty vedou ažkesmrtizvěře. Myslivecký hospodář shromažďuje záznamy o lovu zvěře a jejím úhynu, evidenci vydaných plomb a lístků o původu zvěře, evidenci o nakládání se zvěří a zvěřinou. Podle dispozic státní správy myslivosti podává hlášení o průběhu lovu. Hospodář dbá na dodržování klidu v honitbě, zejména v okolí krmných zařízení. Stará se rovněž o citlivé vysvětlení veřejnosti, že procházka s volně pobíhajícím psem je v tomto období pro zvěř velmi nebezpečná. Pokud je vyšší sněhová pokrývka, raději hospodář zruší pořádání nátlaček na lišky a černou zvěř Konec lovu jelena 15. ledna končí doba lovu jelena evropského a jelena siky a hus. Po obnově (čerstvě napadlý sníh) a řádném obeznámení pořádají myslivci společné lovy (naháňky, nátlačky) na černou zvěř a lišky. Na společném lovu můžeme lovit jen selata a lončáky prasete divokého (černé zvěře). Koncem ledna končí doba lovu bažanta v bažantnicích, a tak v současnosti probíhají poslední lovy. Dále se smí v lednu lovit kuna lesní a kuna skalní, straka, vrána, liška, sele a lončákprasetedivokého. Hony jsou pro účastníky společenskou událostí. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic a vhodného oblékání. Dobře organizovaný výřad jako pocta ulovené zvěři na závěr honu s loveckými fanfárami je zážitkem pro všechny účastníky honu.Samozřejmostí, kterou obdivují i zahraniční lovci, kteří u nás nalézají neopakovatelnou atmosféru. K lovu však nepatří alkohol, protože ten se již mnohokrát nevyplatil. Navíc myslivci při prokázání konzumace v průběhu lovu hrozí konec jeho lovecké činnosti, což je velmi tvrdá, nicméněúčinnásankce. V lesním semenářství probíháhlavnísezonasběrušišek smrku, borovice a modřínu. Ve školkách je nutno kontrolovat oplocení a zabraňovat zvěři ve vniknutí. Za příznivého počasí probíhá sběr roubů, řízkování vrb a topolů. Probíhá čištění, třídění a moření osiv. Velkou pozornost je nutno zaměřit ochraně kultur proti okusu zvěří a kontrole funkčnosti oplocení mladých kultur. V borových porostech v nižších polohách jsou káceny lapáky na lýkohuby. V oblastech zvýšeného výskytu lýkožrouta smrkového se pokračuje ve vyhledávání a okamžitém zpracování napadených stromů nastojato. Těžební práce jsou v plném proudu, pokud tomu nebrání vysoká vrstva sněhu. Těží, přibližujíaodvážejíselistnaté dřeviny, především ty, které podléhají rychlé zkáze (buk, olše, javor, habr, bříza), provádějí se probírky (výchovné těžby) listnáčů, využívají sněhu a zmrzlé půdy k mýtní úmyslnétěžbě. Vlednu přežívají včely v tzv.zimním chomáči ve středu úlu, kde udržují teplotu nad 10 řC. Matka se pohybuje uprostřed chomáče a ostatní včely jí obklopují. Včely na okraji chomáče se zvolna pohybují doprostřed, aby nezkřehly, a naopak. Teplota uvnitř chomáče je asi 20 řC a na kraji 10 řC. Po oteplení matka po dlouhé pauze začne klást vajíčka, alejenvomezenémmnožství. (Jiří Šilha, Českomoravská myslivecká, jednota)
Zdroj: Znojemský deník
Autor: Jiří Šilha, {hl_on}Českomoravská{hl_of} {hl_on}myslivecká{hl_of}, {hl_on}jednota{hl_of}
Rubrika: U NÁS DOMA
Pomoc zajícům v honitbách je náročnější. Krmiva se musí předkládat na více místech v malých množstvích a pravidelně je doplňovat i několikrát během týdne. Opravdovou pochoutkou pro zajíce je kůra mladých větví ovocných stromů (zvláště jabloně). Větve je třeba pravidelně ořezávat a překládat na okrajepolí.Pokudprořezávku větví v sadech provedeme již v tomto období, zabráníme tak škodám na stromcích, protože se zajíci budou soustředit na větve ležící na zemi a nebudou okusovatkmínkystromků. Bažantům je zapotřebí doplňovat do zásypů obilí, spolu se zadinou. Zásadou by mělo být, aby v zásypech bylo vždy přiměřené množství potravy k počtu stavů drobné zvěře v honitbě. Po navlhnutí může zrno rychle zplesnivět a pak zvěři škodit. Kachny se dají přikrmovat na ledě nebo v zásypech na okraji vodních ploch. Často s přikrmováním zvěře pomáhá i veřejnost. Při tom se však dopouští mnoha chyb. Zásadně nelze krmiva ponechávat na sněhu, ale je nutné ho donést přímo do krytých krmelců, protože ponechané na mokrém sněhu začne rychle nahnívat, bobtnat a zvěři může pak spíše uškodit. To platí zvláště pro suché pečivo. Kolem krmelců by se měli lidé pohybovat co nejméně, všude totiž zanechávají pachové stopy, které odrazují zvěř. Se psy by se do přírody v době sněhové pokrývky neměli vydávatvůbec. Nepřítel číslo 1 Největším nepřítelem pro zvěř však nenímráza sníh, ale lidská bezohlednost. Největší problémy způsobují v honitbách motorkáři a pejskaři, kteří nechávají svá zvířata pobíhat volně po lese. Dle zákona o myslivosti a zákona o lesích není možno volně venčit psa v přírodě. Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes vyplaší srnčí zvěř, ta před ním uniká. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a umírají na celkové vysílení nebo na záněty dýchacíhoústrojí. Nejen pejskaři, ale i běžkaři a příznivci terénních vozidel jsou každým rokem pohromou pro poklidný život zvěře. Myslivci proto se stejnou periodicitou vyzývají k ohleduplnosti. Stačí, aby nyní nezacházeli hluboko do lesů, nebo se nepohybovali prostředkem pole, kde se schovávají zajíci, ale aby se drželi na krajích lesů a běžkaři dodržovali vyznačené trasy. Bezohlednost lidí vyhání zvěř z jejích úkrytů. Útěk je pro ni vysoce rizikový. Často dochází ke zraněním či uštvání, a když potom znovu ulehne na sníh, může dojít k zápalům plic. Ty vedou ažkesmrtizvěře. Myslivecký hospodář shromažďuje záznamy o lovu zvěře a jejím úhynu, evidenci vydaných plomb a lístků o původu zvěře, evidenci o nakládání se zvěří a zvěřinou. Podle dispozic státní správy myslivosti podává hlášení o průběhu lovu. Hospodář dbá na dodržování klidu v honitbě, zejména v okolí krmných zařízení. Stará se rovněž o citlivé vysvětlení veřejnosti, že procházka s volně pobíhajícím psem je v tomto období pro zvěř velmi nebezpečná. Pokud je vyšší sněhová pokrývka, raději hospodář zruší pořádání nátlaček na lišky a černou zvěř Konec lovu jelena 15. ledna končí doba lovu jelena evropského a jelena siky a hus. Po obnově (čerstvě napadlý sníh) a řádném obeznámení pořádají myslivci společné lovy (naháňky, nátlačky) na černou zvěř a lišky. Na společném lovu můžeme lovit jen selata a lončáky prasete divokého (černé zvěře). Koncem ledna končí doba lovu bažanta v bažantnicích, a tak v současnosti probíhají poslední lovy. Dále se smí v lednu lovit kuna lesní a kuna skalní, straka, vrána, liška, sele a lončákprasetedivokého. Hony jsou pro účastníky společenskou událostí. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic a vhodného oblékání. Dobře organizovaný výřad jako pocta ulovené zvěři na závěr honu s loveckými fanfárami je zážitkem pro všechny účastníky honu.Samozřejmostí, kterou obdivují i zahraniční lovci, kteří u nás nalézají neopakovatelnou atmosféru. K lovu však nepatří alkohol, protože ten se již mnohokrát nevyplatil. Navíc myslivci při prokázání konzumace v průběhu lovu hrozí konec jeho lovecké činnosti, což je velmi tvrdá, nicméněúčinnásankce. V lesním semenářství probíháhlavnísezonasběrušišek smrku, borovice a modřínu. Ve školkách je nutno kontrolovat oplocení a zabraňovat zvěři ve vniknutí. Za příznivého počasí probíhá sběr roubů, řízkování vrb a topolů. Probíhá čištění, třídění a moření osiv. Velkou pozornost je nutno zaměřit ochraně kultur proti okusu zvěří a kontrole funkčnosti oplocení mladých kultur. V borových porostech v nižších polohách jsou káceny lapáky na lýkohuby. V oblastech zvýšeného výskytu lýkožrouta smrkového se pokračuje ve vyhledávání a okamžitém zpracování napadených stromů nastojato. Těžební práce jsou v plném proudu, pokud tomu nebrání vysoká vrstva sněhu. Těží, přibližujíaodvážejíselistnaté dřeviny, především ty, které podléhají rychlé zkáze (buk, olše, javor, habr, bříza), provádějí se probírky (výchovné těžby) listnáčů, využívají sněhu a zmrzlé půdy k mýtní úmyslnétěžbě. Vlednu přežívají včely v tzv.zimním chomáči ve středu úlu, kde udržují teplotu nad 10 řC. Matka se pohybuje uprostřed chomáče a ostatní včely jí obklopují. Včely na okraji chomáče se zvolna pohybují doprostřed, aby nezkřehly, a naopak. Teplota uvnitř chomáče je asi 20 řC a na kraji 10 řC. Po oteplení matka po dlouhé pauze začne klást vajíčka, alejenvomezenémmnožství. (Jiří Šilha, Českomoravská myslivecká, jednota)