Myslivce trápí přemnožení divočáci (Slovácko)

Hodonínsko
Kvalitní srnčí zvěř, přemíra černé, výskyt papilomatózy, úbytek tularémie a celkově kvalitní kusy. Tak se dá ve zkratce zhodnotit uplynulá myslivecká sezona na Hodonínsku. Patřila mezi vydařené.
"Bylo vidět,že loňský rok byl pro zvěř příznivý. Dobré stavy měla drobná zvěř, což přičítám především teplému a suchému jaru. Téměř stoprocentní nárůst jsme ale zaznamenali u černé zvěře. Je to dáno tím, že se v roce 2011 lovil tento druh zvěře poměrně těžko," uvedl předseda Okresního mysliveckého spolku Hodonín Radovan Mančík s tím, že za přemnožení prasat může především zvyšující se počet kukuřičných polí.
Podle Mančíka v nich mají divočáci kvalitní zázemí a díky tomu v nich zůstávají mnohdy až tři čtvrtě roku. Kukuřici přitom často vůbec neopustí, což zhoršuje šance myslivců na to,aby černou zvěř ulovili. "V momentě, kdy se přesunou do lesa, kde se dají lovit, už pak na jejich odlov není dostatek času " dodal Mančík. Z přemnožených divokých prasat však nejsou nešťastní pouze myslivci. Škody sčítají hlavně zemědělci. Jedním z nich je Jan Fencl, jeho rodinný Slovácký statek na Hodonínsku obhospodařuje sto tisíc hektarů půdy."Škody jsou jak v tom, co prasata zkonzumují, tak v tom, co zničí. Škody jsou mimořádně velké. Peníze se nám ale nevrátí. Honitbu jsme pronajímali, takže peníze můžeme nárokovat maximálně po mysliveckém sdružení," uvedl Fencl.
Předseda mysliveckého spolku přesto vyzvedl uplynulou sezonu co do kvality zvěře. Hodonínsko se v ní totiž dlouhodobě řadí mezi nejkvalitnější v České republice. "V letošním roce máme nejvíc medailových srnců. Myslím si, že půjde o i repulikový rekord. Je to opět dané tím, že byl vynikající suchý, teplý a slunečný rok. Letos nás ale překvapila kvalita mufloní zvěře, která v oblasti Velké nad Veličkou před pětadvaceti lety patřila k těm nejlepším. U Blatničky myslivci ulovili desátého nejsilnějšího muflona na světě, což je obrovský úspěch," vyzvedl Mančík.
Myslivci z regionu mají stále co dohánět u daňčí zvěře. Lépe jsou na tom nimrodi ze Slovenska. Těm se navíc podle předsedy myslivců z Hodonínska promítá do stavů ulovené zvěře také její migrace z české strany, zvláště u daňčí zvěře. "Obzvláště u Sudoměřic nebo Petrova je u nás mimo dobu lovu velké množství daňčí zvěře. V momentě, kdy se ale může začít lovit, zvěř se stáhne do svých teritorií na říjiště. My už je ale na Slovensku lovit nemůžeme. U nás tak napáchá jen škody," popsal situaci Mančík.
Problémem jsou také nemoci. Na okrese se nevyskytuje vzteklina, trichinella či svalovec, kterou trpí černá zvěř, a v poslední době ubylo i tularémie, která postihovala zajíce. Naopak srnčí zvěř stále častěji trápí papilomatóza, což je nemoc, která postihuje především kůži zvěře. Podle Mančíka se o této nemoci ještě před pár lety nevědělo. Do regionu k nám stále ve větší míře přichází především ze Slovenska. "Papilomatóza se projevuje nádory na kůži. Nemoc není přenosná na člověka, ale vypadá nepěkně. Protože zasahuje pouze kůži, po stažení zvěře kvalitu masa neovlivní, a maso je pro člověka poživatelné. Zatím si s ní ale nikdo neví rady," upozornil Mančík.
Myslivce ale trápí také pytláci. Za pytláctví se přitom považuje nejen neoprávněné lovení zvěře či ryb a jejich ukrytí, ale i jejich přechovávání. Za pytláctví hrozí až dva roky za mřížemi, peněžitý trest, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiného majetku.