Klíšťata už útočí. A bude hůř (Mladá fronta DNES)

Velikonoce sice budou podle předpovědi spíš na sněhu či blátě, ale hned po nich se má začít oteplovat.

A to je ideální čas pro klíšťata.
Procházky v přírodě ani letos nebudou zcela bezpečné. Stejně jako loni budou na mnoha místech číhat klíšťata.
Vysoké teploty z předminulého týdne způsobily, že roztoči začali být aktivnější o něco dříve než obvykle bývají. Zima je pak sice zase na chvíli utlumila, předpokládané oteplení v druhé půli měsíce pro ně však bude ideální.
A i když dlouhodobá předpověď ještě není stoprocentní, podle vysokých nálezů klíšťat na podzim Státní zdravotní ústav odhaduje, že nepříjemných parazitů bude více než dost. "Jen si nejsme jisti, co s výskytem udělaly zimní holomrazy, ty by mohly množství klíšťat podstatně ovlivnit," říká MUDr. Bohumil Kříž ze Státního zdravotního ústavu.
Pokud se chystáte do přírody a zajímá vás, jaké je riziko, že vás klíště napadne, můžete se podívat na stránky Českého hydrometeorologického ústavu. Tam od počátku dubna do října každé pondělí a čtvrtek zveřejňují informace o tom, jak aktivní klíšťata právě jsou. Stupně jsou rozděleny od jedničky do desítky s tím, že pokud by platilo nejvyšší riziko, doporučuje ústav v listnatých a smíšených lesech chodit jen po zpevněných cestách.

Klíšťata se adaptují
Lidi netrápí jen větší množství klíšťat, nemohou si zvyknout ani na nová místa, která roztoč okupuje. Prakticky už totiž neexistuje prostor, kde by byl člověk před parazitem v bezpečí.
"Jedním z možných vysvětlení je globální oteplování. Klíšťata nemají ráda velmi horké a suché počasí, a zřejmě i proto se přesouvají ze stále teplejších nížin do vyšší nadmořské výšky a do severnějších oblastí, a to nejen v rámci území České republiky, ale například i do Skandinávie, kde se klíšťová encefalitida kdysi nevyskytovala," odhaduje příčiny doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., odborný garant očkovacích center Avenier.

Klíšťata řádí hlavně v květnu a září
Optimální životní podmínky pro rozvoj těchto parazitických roztočů představují teploty od 17 do 20 stupňů Celsia, při vlhkosti vzduchu 80 až 95 procent.
Mezi nejrizikovější oblasti jsou řazena povodí řek, jako je Berounka, Sázava, Vltava nebo Dyje. Zdejší listnaté dubohabrové nebo bukové lesy s travními porosty, mnoha křovinami a loukami jsou pro klíšťata ideálním prostředím. Tyto oblasti patří také mezi místa, kde jsou klíšťata nejčastěji nakažena encefalitidou. Bývá zde infikováno až 5 procent klíšťat.
Nejvíce problémů klíšťata způsobují na přelomu května a června. Druhým vrcholem sezony je vždy září.

Lymská borelióza nemá ohniska jako encefalitida
Kvůli vyššímu výskytu klíšťat onemocnělo loni více lidí i lymskou boreliózou. Tu zaznamenalo skoro pět tisíc lidí, rok předtím to bylo skoro o patnáct set méně. Nemoc se vyskytuje stále častěji, což se dává do souvislosti s teplejšími zimami, při nichž přežije větší množství hostitelů a přenašečů, jako jsou klíště nebo krev sající hmyz.
Proti klíšťové encefalitidě se můžete nechat očkovat, proti borelióze neexistuje žádná vakcína, která by před nemocí lidský organismus chránila. Proto je třeba se repelenty chránit, i pokud jste očkováni proti klíšťové encefalitidě.
Ohniska lymské boreliózy nejsou často shodná s ohnisky encefalitidy, protože "hostitelská" zvířata jsou u obou mikroorganismů odlišná a žijí v jiných lokalitách.
U lymské boreliózy se navíc podílí na šíření původců nákazy kromě hlodavců i ptáci. Ohniska lymské boreliózy se vyskytují také v městských parcích a zahradách. Najdete jen málo míst, kde by se borelióza nevyskytovala, jedná se spíše o místa, kam lidé z nějakého důvodu chodí minimálně.

Pozor na přenos od domácích mazlíčků
Klíšťata už několik týdnů trápí hlavně psy a kočky. I zde byste měli být důslední a nezapomínat na jejich ochranu. Pomoci mohou takzvaná antiparazitika. Ta ovlivňují nervový systém klíštěte, a tím vyvolávají specifický pohyb končetin. Tento jev nazývá "efekt rozpálené plotny" a brání klíštěti v přisátí. Na tomto povrchu se nedokáže udržet, odpadá a rychle hyne.
Používání repelentů byste neměli podceňovat, zvíře může totiž přenést nejen boreliózu, ale třeba také jiné druhy nemocí od klíštěte. Michaela Svobodová

***
FAKTA
Jak odlišit nemoci
Klíšťová encefalitida
Infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Nemoc má dvoufázový průběh. Po uplynutí inkubační doby (1-3 týdny) se u nakaženého projeví příznaky lehčí chřipky. Pacient je unavený, trpí lehčími bolestmi hlavy, svalstva a malátností. Tyto první projevy po několika dnech často samy odezní a zpravidla následuje období (1-2 týdny) bez příznaků. V mezidobí mezi první a druhou fází se virus v těle napadeného množí a proniká do mozku. Ve druhé fázi se tak pacientovi přitíží. Nastupují silné bolesti hlavy, horečka, závratě a malátnost. Přidává se nevolnost a zvracení, při poškození nervového systému dochází ke ztuhlosti svalů na šíji, závratím, nervové obrně, dezorientaci, poruchám spánku a paměti. V této fázi již musí být pacient hospitalizován.
Lymská borelióza
Inkubační doba nemoci se pohybuje mezi jedním a dvěma týdny. První fáze choroby trvá několik týdnů až měsíců a projevuje se obvykle mírnějšími příznaky, jako je únava a bolest kloubů. Kolem místa kousnutí se objeví rudá skvrna (může být i jinde na těle). Nejdéle po čtvrt roce (obvykle dříve) se však nemoc dostává do svého druhého stadia, kdy hrozí vážné poruchy kardiovaskulárního a nervového systému. Pokud je nemoc odhalena včas, je snadno léčitelná antibiotiky. V případě, že je nákaza rozšířenější, objeví se příznaky vypadající jako běžná viróza. Jen chybí rýma a kašel. Příznaky "virózy" po čase odezní. U části nakažených se však v této fázi nemoc rozvine v plné síle - zánět kloubů, nervů nebo svalů, bušení srdce. Pokud se nemoc neléčí, může se třeba až po dlouhých letech projevit nezvratné poškození mozku, kloubů, nervů a imunitního systému.

FAKTA
Největší ohniska klíšťové encefalitidy
Jižní Čechy, zejména oblasti okolo Českého Krumlova, Českých Budějovic a Strakonic, dále okolí Jindřichova Hradce, Tábora, Písku, Prachatic, Klatov a severně od Plzně. Klíšťata se také velmi často vyskytují v Praze a jejím okolí, dále na Příbramsku a Benešovsku. Ze severních Čech jsou na tom nejhůře oblasti kolem Ústí nad Labem.
Ohroženými místy jsou také Pardubicko, Kutnohorsko, Havlíčkobrodsko.