Kauza kormorán z pohledu sportovních rybářů
22.04.2010 14:28
Datum: 22.4.2010
Zdroj: Domažlický deník
Autor:
Rubrika: U NÁS DOMA
V minulých dnech došlo v Domažlicích k setkání zástupců Českého rybářského svazu, zastoupeného jednatelem Západočeského územního svazu ČRS Martinem Bílým, hospodářem Západočeského územního svazu ČRS Jaroslavem Voglem a pracovníkem Rady Českého rybářského svazu Pavlem Vránou, odborným referentem pro životní prostředí, s poslancem Janem Látkou, místopředsedou výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny. Důvodem setkání byla problematika kormoránů. Na území Česka zimuje čím dál víc kormoránů velkých a dalších rybožravých ptáků. Během zhruba dvou desetiletí počet kormoránů zimujících na českých a moravských rybnících vzrostl ze stovek na víc než deset tisíc jedinců. Např. jen v Praze jich letos přezimovalo patnáct set, v Plzni bylo tuto zimu možno na známé křižovatce " U Jána" každý den pozorovat stohlavá hejna lovící ryby v řece. Více než 1000 kormoránů, napočítali rybáři jen na jednom místě u Berounky za Plzní na stráni u Zábělé. Tato kolonie za zimu sežere 50 tun ryb a zhruba stejné množství zraní V našem okrese již byli zjištěni na řece v Horšovském Týně. V nedávné době se v západočeských médiích objevily pohoršené zprávy, že rybáři chtějí střílet kormorány velké, zimující v ČR. Ornitologové a ochránci přírody jsou zděšeni a píší články na podporu kormoránů. Proto chceme podrobně o této problematice informovat z pohledu sportovních rybářů, protože většinou se ke slovu dostávají "zelení" a Český rybářský svaz je tím posledním, na koho úřady v "kauze kormorán" berou ohledy. Podle hospodáře Západočeského územního svazu ČRS J. Vogla, nás západočeské rybáře, stojí doplňování revírů přes dvacet milionů korun ročně. Kormoránů v České republice neubývá. Naopak i přes možnost výjimečně povolovaných odstřelů se k nám postupně stahují z jiných zemí, kde byla zrušena plošná ochrana a možnost jejich odstřelu je tak podstatně vyšší. Odstřel pár desítek kusů samozřejmě populaci kormoránů nijak výrazně nezmenší. Střelba má však i jiný cíl - ptáky vyplašit a zahnat jinam. Kormorán má totiž mimořádnou paměť a z regionu, kde ho něco ohrozilo, zamíří jinam. Díky povolování odstřelů v sousedních státech se kormorán stahuje do bezpečí v České republice. Odstřel kormoránů (resp. plašení kormoránů střelbou) není u nás jednoduché, je možné pouze po udělení výjimky podle zákona o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon). Výjimku lze povolit pouze pokud jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody nebo v zájmu ochrany přírody. Výjimku lze povolit z důvodů vyjmenovaných v ust. § 56 odst. 2 zákona. Žadatel by tedy měl předložit žádost se zdůvodněním veřejného zájmu převažujícího nad zájmem ochrany přírody popř. zdůvodnění zájmu ochrany přírody. Odstřel kormoránů se povoluje (velmi výjimečně) v rámci prevence závažných škod. Žadatel by tedy měl doložit závažnou škodu na svém majetku a doložit výskyt kormoránů. Paradoxní je, že produkční (profesionální) rybáři nesouhlasí a jsou proti vyřazení kormorána velkého z ohrožených druhů živočichů, protože se na ně nebude vztahovat dle zákona č. 115/2000 Sb., tj. žádná finanční náhrada škod, způsobená těmito ohroženými druhy živočichů. Jen v roce 2005 bylo vyplaceno kolem 20 mil. Kč za škody způsobené ohroženými druhy živočichů, z největší části právě produkčním rybářům. U rybářů sportovních je situace poněkud jiná, zejména pokud se týká tekoucích vod, které jsou v podstatě všechny zarybňovány Českým rybářským svazem. Obecně je problém s prokázáním škody na rybách v tekoucích vodách, protože ryba v těchto vodách je dle zákona "věcí ničí" (do vlastnictví se dostává až ulovením) a proto nemůže (?) Českému rybářskému svazu vzniknout škoda. Stát sice zákonnou úpravou přiznává rybářům náhrady škody způsobené kormorány v chovných rybnících a rybářských revírech, avšak Ministerstvo životního prostředí ČR v rozporu se zákonnými předpisy vydalo metodický pokyn, ve kterém nabádá krajské úřady, aby rybářům škody v rybářských revírech neproplácely. A protože je pro úředníky krajských úřadů metodický pokyn nadřízeného úřadu závazný, náhrady dostávají pouze produkční rybáři. Spor se už dostal až k Nejvyššímu soudu ČR, který potvrdil názor rybářů, že za skutečnou škodu mohou být považovány i náklady, které uživatel rybářského revíru ze svého majetku vynaložil zbytečně (např. které musel použít na náhradu stavu vyvolaného škodnou událostí - opětovné zarybnění revíru). Ministerstvo životního prostředí ČR dosud nevydalo nový metodický pokyn a nadále se snaží diskriminovat uživatele rybářských revírů.ů Zatím je ve fázi jednání, zdali bude kormorán velký vyřazen ze seznamu ohrožených druhů živočichů. Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) není prioritním druhem z hlediska Směrnice o ptácích a v mnoha zemích není hájen a má povolenou dobu lovu. Tato úprava je v kompetenci národních legislativ; členské státy EU mají možnost vyjednat si výjimky z obecné ochrany ptáků u Evropské komise. Např. u našich západních sousedů, kde zjistili u Bodamského jezera, že v oblasti jezera žije hejno, které má asi sedmdesát až sto mladých párů (srovnejte s počtem zjištěným např. v Plzni ), úřady povolily odstřel a k tomuto opatření se odhodlaly už počtvrté. Český rybářský svaz se již v roce 2007 obrátil na Evropskou komisi s peticí podepsanou tisícovkami občanů (nejen členů ČRS) žádající povolení odstřelu kormoránů a zároveň se obrátil na naše poslance v Evropském parlamentu s žádostí o podporu této naší petice. A výsledek? Jen jeden z našich oslovených zástupců "reagoval" s tím, že námpřeje hodně úspěchů s naší žádostí! O tom, že by nás podpořil ani slovo! Rybáři nejsou občany (voliči) na jejichž názor je nutné brát zřetel? Problémy s kormorány existují v severním Německu, Rakousku, Maďarsku, abych vyjmenoval jen sousedy. I tamní rybáři poslali do Bruselu petici s námětem na celoevropské řešení tohoto problému, zatím ovšem také bez odezvy. Kormorán v ČR prokazatelně hnízdí od roku 1982. Podstatně větší problémy ovšem způsobují tažná hejna u nás zimujících kormoránů. Podle ornitologů se do ČR na zimu slétá 10 400-14 600 begin_of_the_skype_highlighting 10 400-14 600 end_of_the_skype_highlighting kormoránů, podle myslivců a rybářů je však toto číslo výrazně podhodnocené a odhadují, že se v Česku vyskytuje 80 000 - 100 000 jedinců během sezony. Na základě těchto čísel by se kormorán dal, nejen v ČR, označit za invazní druh, druh který je v našich podmínkách nepůvodní, a s ohledem na jeho nepůvodnost u nás nemá žádného nepřítele a proto se zde - i v celé Evropě - velmi úspěšně rozmnožuje. Je potřeba si také uvědomit, že žijeme v hospodářské krajině, kde jsou, v souladu se zákonem, přirozené rybí úkryty (jako padlé stromy, podemleté břehy apod.), systematicky odstraňovány správci toků. Ryby se tak v nezamrzlých řekách a rybnících nemají kam před kormoránem schovat (kormorán velký se zcela běžně potápí do hloubek přes 20 metrů!). Kormorán je potravně orientován téměř výhradně na ryby, může zůstat pod hladinou až 60 sekund a většinou se vynořuje z vody vzdálen až několik metrů od místa potopení. Odborníci udávají, že denně zkonzumuje 0,5 až 0,8 kg ryb. Přestože je velmi dobrý lovec, určité procento ryb pouze zraní, ale nedokáže je udržet v zobáku či polknout. Většinou se jedná o větší a tedy i těžší ryby (útočí na ryby až do cca 50 cm). Tyto ryby pak následkem zranění hynou. Podle střízlivých odhadů se v průměru jedná o cca 0,5 kg ryb denně. 12 500 kormoránů (průměr čísla udávaného ornitology) x 0,5 kg ryb (spodní hranice uváděné denní spotřeby) = 6 250 kg ryb zkonzumovaných denně. Kormoráni v ČR zimují cca 100 dní, takže 6 250 kg denně zkonzumovaných ryb vynásobíme sto dny a dostáváme se k závratným 625 000 kg ryb. Kormorán v ČR ročně uloví na chovných rybnících a v rybářských revírech 625 tun ryb! Pro srovnání, západočeský územní svaz hospodaří na 500 ha chovných rybníků, na kterých ročně vyprodukuje 485 tun ryb. Vezmeme-li v úvahu myslivecké či rybářské odhady počtu kormoránů, můžeme vypočítanou škodu zdvoj - až ztrojnásobit. K tomuto číslu bychom navíc měli připočítat ryby, které uhynuly po zranění kormoránem. V menších tocích, jako je Střela nebo Radbuza, je kormorán schopen dosáhnout téměř stoprocentního vyrybnění. Obvyklá biomasa všech ryb v běžných pstruhových revírech (menší toky) se pohybuje kolem cca 10 - 20 g/m2. Tzn., že 10 kormoránů (spotřeba ryb 0,5 - 0,8 kg/kus a den) za 1 den totálně zlikviduje rybí obsádku na 100 m takovéhoto toku. Nocoviště kormoránů bezpečně poznáte podle uschlých stromů pokrytých bílým trusem kormorána (a právě tento trus stromy zahubil). Nenechte se oklamat tím, že zde - ve svém nocovišti - kormoráni ryby neloví. V přilehlém úseku řeky je už vyžrali a na lov vyráží jinam. Jejich akční rádius je až 30 km. Pokud kormoráni v zimě vyžerou určitý druh ryb pod únosnou hranici, nedokáže se populace postiženého druhu v toku dlouhodobě udržet - rozmnožovat. V extrémním případě může dojít až k vymizení jednoho nebo i více původních rybích druhů. O tom, co dokáže volavka popelavá, populace norka amerického, která po nezodpovědném vypuštění do volné přírody v Česku zdomácněla a vykazuje setrvalý nárůst, to je na další dlouhé povídání. I rybáři milují a chrání přírodu. Ale mají na neuvážená rozhodnutí prosazená "ochránci přírody" stále doplácet ? Karel Amerling předsedaMOČRS Domažlice (Příspěvek je redakčně krácen.)
Zdroj: Domažlický deník
Autor:
Rubrika: U NÁS DOMA
V minulých dnech došlo v Domažlicích k setkání zástupců Českého rybářského svazu, zastoupeného jednatelem Západočeského územního svazu ČRS Martinem Bílým, hospodářem Západočeského územního svazu ČRS Jaroslavem Voglem a pracovníkem Rady Českého rybářského svazu Pavlem Vránou, odborným referentem pro životní prostředí, s poslancem Janem Látkou, místopředsedou výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny. Důvodem setkání byla problematika kormoránů. Na území Česka zimuje čím dál víc kormoránů velkých a dalších rybožravých ptáků. Během zhruba dvou desetiletí počet kormoránů zimujících na českých a moravských rybnících vzrostl ze stovek na víc než deset tisíc jedinců. Např. jen v Praze jich letos přezimovalo patnáct set, v Plzni bylo tuto zimu možno na známé křižovatce " U Jána" každý den pozorovat stohlavá hejna lovící ryby v řece. Více než 1000 kormoránů, napočítali rybáři jen na jednom místě u Berounky za Plzní na stráni u Zábělé. Tato kolonie za zimu sežere 50 tun ryb a zhruba stejné množství zraní V našem okrese již byli zjištěni na řece v Horšovském Týně. V nedávné době se v západočeských médiích objevily pohoršené zprávy, že rybáři chtějí střílet kormorány velké, zimující v ČR. Ornitologové a ochránci přírody jsou zděšeni a píší články na podporu kormoránů. Proto chceme podrobně o této problematice informovat z pohledu sportovních rybářů, protože většinou se ke slovu dostávají "zelení" a Český rybářský svaz je tím posledním, na koho úřady v "kauze kormorán" berou ohledy. Podle hospodáře Západočeského územního svazu ČRS J. Vogla, nás západočeské rybáře, stojí doplňování revírů přes dvacet milionů korun ročně. Kormoránů v České republice neubývá. Naopak i přes možnost výjimečně povolovaných odstřelů se k nám postupně stahují z jiných zemí, kde byla zrušena plošná ochrana a možnost jejich odstřelu je tak podstatně vyšší. Odstřel pár desítek kusů samozřejmě populaci kormoránů nijak výrazně nezmenší. Střelba má však i jiný cíl - ptáky vyplašit a zahnat jinam. Kormorán má totiž mimořádnou paměť a z regionu, kde ho něco ohrozilo, zamíří jinam. Díky povolování odstřelů v sousedních státech se kormorán stahuje do bezpečí v České republice. Odstřel kormoránů (resp. plašení kormoránů střelbou) není u nás jednoduché, je možné pouze po udělení výjimky podle zákona o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon). Výjimku lze povolit pouze pokud jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody nebo v zájmu ochrany přírody. Výjimku lze povolit z důvodů vyjmenovaných v ust. § 56 odst. 2 zákona. Žadatel by tedy měl předložit žádost se zdůvodněním veřejného zájmu převažujícího nad zájmem ochrany přírody popř. zdůvodnění zájmu ochrany přírody. Odstřel kormoránů se povoluje (velmi výjimečně) v rámci prevence závažných škod. Žadatel by tedy měl doložit závažnou škodu na svém majetku a doložit výskyt kormoránů. Paradoxní je, že produkční (profesionální) rybáři nesouhlasí a jsou proti vyřazení kormorána velkého z ohrožených druhů živočichů, protože se na ně nebude vztahovat dle zákona č. 115/2000 Sb., tj. žádná finanční náhrada škod, způsobená těmito ohroženými druhy živočichů. Jen v roce 2005 bylo vyplaceno kolem 20 mil. Kč za škody způsobené ohroženými druhy živočichů, z největší části právě produkčním rybářům. U rybářů sportovních je situace poněkud jiná, zejména pokud se týká tekoucích vod, které jsou v podstatě všechny zarybňovány Českým rybářským svazem. Obecně je problém s prokázáním škody na rybách v tekoucích vodách, protože ryba v těchto vodách je dle zákona "věcí ničí" (do vlastnictví se dostává až ulovením) a proto nemůže (?) Českému rybářskému svazu vzniknout škoda. Stát sice zákonnou úpravou přiznává rybářům náhrady škody způsobené kormorány v chovných rybnících a rybářských revírech, avšak Ministerstvo životního prostředí ČR v rozporu se zákonnými předpisy vydalo metodický pokyn, ve kterém nabádá krajské úřady, aby rybářům škody v rybářských revírech neproplácely. A protože je pro úředníky krajských úřadů metodický pokyn nadřízeného úřadu závazný, náhrady dostávají pouze produkční rybáři. Spor se už dostal až k Nejvyššímu soudu ČR, který potvrdil názor rybářů, že za skutečnou škodu mohou být považovány i náklady, které uživatel rybářského revíru ze svého majetku vynaložil zbytečně (např. které musel použít na náhradu stavu vyvolaného škodnou událostí - opětovné zarybnění revíru). Ministerstvo životního prostředí ČR dosud nevydalo nový metodický pokyn a nadále se snaží diskriminovat uživatele rybářských revírů.ů Zatím je ve fázi jednání, zdali bude kormorán velký vyřazen ze seznamu ohrožených druhů živočichů. Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) není prioritním druhem z hlediska Směrnice o ptácích a v mnoha zemích není hájen a má povolenou dobu lovu. Tato úprava je v kompetenci národních legislativ; členské státy EU mají možnost vyjednat si výjimky z obecné ochrany ptáků u Evropské komise. Např. u našich západních sousedů, kde zjistili u Bodamského jezera, že v oblasti jezera žije hejno, které má asi sedmdesát až sto mladých párů (srovnejte s počtem zjištěným např. v Plzni ), úřady povolily odstřel a k tomuto opatření se odhodlaly už počtvrté. Český rybářský svaz se již v roce 2007 obrátil na Evropskou komisi s peticí podepsanou tisícovkami občanů (nejen členů ČRS) žádající povolení odstřelu kormoránů a zároveň se obrátil na naše poslance v Evropském parlamentu s žádostí o podporu této naší petice. A výsledek? Jen jeden z našich oslovených zástupců "reagoval" s tím, že námpřeje hodně úspěchů s naší žádostí! O tom, že by nás podpořil ani slovo! Rybáři nejsou občany (voliči) na jejichž názor je nutné brát zřetel? Problémy s kormorány existují v severním Německu, Rakousku, Maďarsku, abych vyjmenoval jen sousedy. I tamní rybáři poslali do Bruselu petici s námětem na celoevropské řešení tohoto problému, zatím ovšem také bez odezvy. Kormorán v ČR prokazatelně hnízdí od roku 1982. Podstatně větší problémy ovšem způsobují tažná hejna u nás zimujících kormoránů. Podle ornitologů se do ČR na zimu slétá 10 400-14 600 begin_of_the_skype_highlighting 10 400-14 600 end_of_the_skype_highlighting kormoránů, podle myslivců a rybářů je však toto číslo výrazně podhodnocené a odhadují, že se v Česku vyskytuje 80 000 - 100 000 jedinců během sezony. Na základě těchto čísel by se kormorán dal, nejen v ČR, označit za invazní druh, druh který je v našich podmínkách nepůvodní, a s ohledem na jeho nepůvodnost u nás nemá žádného nepřítele a proto se zde - i v celé Evropě - velmi úspěšně rozmnožuje. Je potřeba si také uvědomit, že žijeme v hospodářské krajině, kde jsou, v souladu se zákonem, přirozené rybí úkryty (jako padlé stromy, podemleté břehy apod.), systematicky odstraňovány správci toků. Ryby se tak v nezamrzlých řekách a rybnících nemají kam před kormoránem schovat (kormorán velký se zcela běžně potápí do hloubek přes 20 metrů!). Kormorán je potravně orientován téměř výhradně na ryby, může zůstat pod hladinou až 60 sekund a většinou se vynořuje z vody vzdálen až několik metrů od místa potopení. Odborníci udávají, že denně zkonzumuje 0,5 až 0,8 kg ryb. Přestože je velmi dobrý lovec, určité procento ryb pouze zraní, ale nedokáže je udržet v zobáku či polknout. Většinou se jedná o větší a tedy i těžší ryby (útočí na ryby až do cca 50 cm). Tyto ryby pak následkem zranění hynou. Podle střízlivých odhadů se v průměru jedná o cca 0,5 kg ryb denně. 12 500 kormoránů (průměr čísla udávaného ornitology) x 0,5 kg ryb (spodní hranice uváděné denní spotřeby) = 6 250 kg ryb zkonzumovaných denně. Kormoráni v ČR zimují cca 100 dní, takže 6 250 kg denně zkonzumovaných ryb vynásobíme sto dny a dostáváme se k závratným 625 000 kg ryb. Kormorán v ČR ročně uloví na chovných rybnících a v rybářských revírech 625 tun ryb! Pro srovnání, západočeský územní svaz hospodaří na 500 ha chovných rybníků, na kterých ročně vyprodukuje 485 tun ryb. Vezmeme-li v úvahu myslivecké či rybářské odhady počtu kormoránů, můžeme vypočítanou škodu zdvoj - až ztrojnásobit. K tomuto číslu bychom navíc měli připočítat ryby, které uhynuly po zranění kormoránem. V menších tocích, jako je Střela nebo Radbuza, je kormorán schopen dosáhnout téměř stoprocentního vyrybnění. Obvyklá biomasa všech ryb v běžných pstruhových revírech (menší toky) se pohybuje kolem cca 10 - 20 g/m2. Tzn., že 10 kormoránů (spotřeba ryb 0,5 - 0,8 kg/kus a den) za 1 den totálně zlikviduje rybí obsádku na 100 m takovéhoto toku. Nocoviště kormoránů bezpečně poznáte podle uschlých stromů pokrytých bílým trusem kormorána (a právě tento trus stromy zahubil). Nenechte se oklamat tím, že zde - ve svém nocovišti - kormoráni ryby neloví. V přilehlém úseku řeky je už vyžrali a na lov vyráží jinam. Jejich akční rádius je až 30 km. Pokud kormoráni v zimě vyžerou určitý druh ryb pod únosnou hranici, nedokáže se populace postiženého druhu v toku dlouhodobě udržet - rozmnožovat. V extrémním případě může dojít až k vymizení jednoho nebo i více původních rybích druhů. O tom, co dokáže volavka popelavá, populace norka amerického, která po nezodpovědném vypuštění do volné přírody v Česku zdomácněla a vykazuje setrvalý nárůst, to je na další dlouhé povídání. I rybáři milují a chrání přírodu. Ale mají na neuvážená rozhodnutí prosazená "ochránci přírody" stále doplácet ? Karel Amerling předsedaMOČRS Domažlice (Příspěvek je redakčně krácen.)