Jmenována nová Myslivecká rada ministra zemědělství
22.04.2010 14:23
22.4.2010
Dne 31. 3. 2010 byla na Ministerstvu zemědělství inaugurována nová myslivecká rada ministra zemědělství. Z rukou Ing. Jakuba Šebesty převzali noví členové jmenovací dekrety. Slavnostního zasedání byl kromě ministra zemědělství přítomen i náměstek Ing. Jiří Novák.
Myslivecká rada je poradním sborem ministra zemědělství pro řešení odborných otázek v myslivosti, definované jako cílevědomý soubor lidských činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři, která je významnou součásti krajiny a národním bohatstvím České republiky. Podporuje spolkové činnosti směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic i zvyků, jakožto součásti českého národního kulturního dědictví.
Myslivecká rada ministra zemědělství je pověřena hledáním objektivně nejvhodnějších řešení problematiky české myslivosti s ohledem na její celospolečenskou prospěšnost a s důrazem na trvalou udržitelnost jejího postavení v systému kontinuální obnovy rovnováhy mezi hospodářskými činnostmi i zájmy člověka v kulturní krajině a ochranou zvěře, jako přirozené součásti ekocenózy.
Myslivecká rada ministra zemědělství je též konzultantem myslivecké problematiky, ale také odborně graduovaným, zdatným tvůrčím týmem pod garancí státní správy myslivosti, reflektujícím reálné podněty a názory ostatních subjektů zainteresovaných v české i evropské myslivosti. Vyhodnocováním a zpracováním těchto reálií přispívá Myslivecká rada k odborné objektivizaci stanovisek MZe při formulování a řízení státní myslivecké politiky v návaznosti na Programu rozvoje venkova České republiky.
V neposlední řadě Myslivecká rada ministra zemědělství podporuje trvalý rozvoj české myslivosti směřující ke zlepšování životních podmínek zvěře i jejího odborného a cíleného mysliveckého obhospodařování, s využitím revitalizačních projektů ochrany přírody a krajiny.
Před předáním jmenovacích dekretů poděkoval pan ministr za to, že účastníci přijali pozvání. „Věřím tomu, že všichni jak tady sedíte, vnímáte význam a důležitost tohoto poslání a já si toho velice cením“, uvedl ministr J. Šebesta. „Když se na vás dívám, tak s většinou z vás jsem se již potkal na mých toulkách za myslivostí, jsem také myslivec, a víte velmi dobře, že zvlášť v dnešní době, je myslivost prezentována rozličnými způsoby celou řadou skupin a stává se z toho také trochu politika. Vážím si vaší erudovanosti a toho, že jste přijali pozvání do této rady a věřím, že vaše rady mi budou pomáhat při mém rozhodování a těším se na spolupráci s vámi. Děkuji vám moc a nemyslím to jako frázi. Myslím to upřímně.
Jak jsem řekl, že jsem také myslivec. Promiňte mi tu troufalost, já mám myslivost pouze jako koníček. Proti vám, jako profesionálům, jsem se to bál skoro vyřknout. Ale vnímám naši myslivost jako obrovsky významnou pro krajinu a stojí za to, abychom si ji chránili, protože naše myslivost je to, co nám závidí celý svět. Na potvrzení svých slov připojím jen takovou malou perličku pro zasmání. Asi před třemi týdny jsem byl ve Francii na degustaci vína, navštívil jsem tam jednoho vinaře. Ptal jsem se hospodáře, zda a jaké tam mají škody zvěří. Odpověděl, že mají divoká prasata. I když jsem tam byl už několikrát, nikdy jsem tam neviděl známky černé. Prý jim zajíc tam taky dělá velké škody. Když jsem se zeptal, kolik mají zajíců, on říká, no dost, na asi 800 ha tři, možná čtyři! Máme tady jednoho myslivce a ten může odlovit za rok jednoho zajíce. Když jsem jim říkal, jak u nás se dělá myslivost, tak nevěřícně kroutili hlavou. Prý jak může zemědělská činnost v tak zazvěřené krajině vůbec probíhat! Takže tím jsem jenom chtěl říct, že na tu naši myslivost a na to, jak máme zazvěřenou krajinu, můžeme být hrdi a je potřeba, abychom si ji společně chránili to co nám naši předkové zanechali. Ale udržet si to bude vyžadovat mnoho moudra a síly“.
Poté poděkoval za celou novou Mysliveckou radu z pozice nestora Rady MVDr. František Fejfar: „Dovolte, abych vám jménem našeho sboru, jako nestor, poděkoval za příležitost, kterou nám dáváte, abychom se společně uplatnili při implementaci myslivosti do programu rozvoje venkova. Naší snahou je udržitelná myslivost, naší snahou je myslivost jako součást krajinotvorby, údržby krajiny a jako program pro zlepšování úživných poměrů v honitbách a také udržení podmínek lovné zvěře. Děkujeme za důvěru, kterou nám ministerstvo dává“.
Poté se přítomní členové Myslivecké rady osobně představili, přinášíme proto záznam některých myšlenek a údajů, které ve své charakteristice uvedli.
MVDr. František Fejfar: Jsem už 54 let myslivcem, věnuji se teď, po opuštění sféry veterinární, jenom myslivosti, jak v odborné myslivecké komisi ČMMJ, tak ve spolupráci se státní správou myslivosti a s oddělením ministerstva, které pečují o realizaci programu o rozvoj venkova. Na ministerstvu jsem odevzdal kolem deseti studií, v převážné většině zaměřené na integraci myslivosti do jednak mimoprodukčních funkcí agrokomplexu, jednak do krajinotvorby, údržby krajiny, trvale udržitelného chovu lovné zvěře ve volnosti. Toto je v podstatě moje představa o působení v této komisi. Velmi rád bych podpořil snahy ministerstva o nerezignování na poradenskou činnost a na taktně vedenou činnost řídící. Velmi těžce nesu, když ministerstvo je kritizováno a když je zpochybňována jeho role a role agrokomplexu. Velice bych si přál, kdyby pominula rivalita mezi ministerstvem zemědělství, životního prostředí a místního rozvoje. Kdyby tato ministerstva se skutečně dostala pod jednotnou střechu, pod střechu Ministerstva zemědělství, potažmo Ministerstva venkova. Já chápu, že stranické aparáty čekají na ty dva velké trychtýře, které jim tato dvě ministerstva skýtají, že straničtí zasloužilí členové čekají na fary, které skýtají náměstkovské posty. Já se omlouvám, že mluvím tak otevřeně, ale kolegové ze státní správy mě znají. Když máte 75 let, tak si už můžete dovolit říct pravdu. Já mám ambice jenom v podpoře zájmu myslivosti a v podpoře zájmu rozvoje venkova. Aby se tam nezastavil vývoj, aby se tam udrželo osídlení a aby se myslivost stala v podstatě podnikatelskou činností v oblasti údržby a tvorby krajiny. To je asi tak všechno s čím vstupuji do tohoto kolektivu a těším se na spolupráci se všemi, se kterými se znám již od minulého funkčního období.
Ing. Roman Urbanec: Jsem absolventem lesního inženýrství v Brně, následně za vedení prof. Hromase jsem absolvoval doktorandské studium na myslivost. Profesně jsem působil u Státních lesů, nejprve Jihočeských, pak Severomoravských lesních závodů, spolupodílel jsem se na založení společnosti Agrowald, která hospodaří v regionu jižní části okresu Český Krumlov vlastně od roku 1993 a snažíme se dělat v praxi to o čem se často mluví, propojení hospodaření lesnického, mysliveckého a zemědělského. Já si myslím, že 17 let existence, často nelehké existence, firmy prokázalo, že toto propojení má smysl a historická tradice různých velkostatků měla své opodstatnění. Kromě toho jsem aktivní v ČMMJ na úrovni okresu Český Krumlov, kde působím jako místopředseda OMS a na úrovni republikové jsem v Myslivecké radě ČMMJ. Kromě toho jsme v posledních dvou letech s Ing. Jiřím Chmelem zastřešili aktivity jihočeských myslivců vytvořením OPS, která má za cíl příhraniční spolupráci s našimi sousedy v Horním Rakousku a Bavorsku. Jsem velmi rád, že jsem byl do této Rady jmenován, velmi si toho cením a jsem samozřejmě připraven, zejména praktické záležitosti, s kterými jsem v úzké souvislosti, aplikovat vazbu do těchto rovin v našich jednání, které se budou určitě týkat všech problémů kolem zákona atd.
Ing. Ivan Bambuškar: Od roku 1994 jsem pracovníkem bývalé lesní správy Karla Schwarzenberga, správa Orlík. Pracoval jsem v pozicích THP, od roku 2005 jsem byl jmenován do funkce ředitele lesní správy. Od roku 1998 mě byla podřízena myslivost na celém schwarzenbergském majetku, takže mám dost dlouhou zkušenost s vedením myslivosti. Schwarzenbergská honitba má asi 10 000 ha, takže jsme měli poměrně možnost navázat na tradice schwarzenbergského hospodaření, které je známé již od minulých století.
JUDr. Josef Plzák: Nejsem povoláním ani myslivec, ani lesník, jsem zemědělec. Z více než padesáti procent moje firma působí v zemědělství. Myslivosti se nevěnuji zase tak dlouho, ale zastávám názor v Komunitní radě Asociace soukromého zemědělství, že by se neměl otevírat zákon o myslivosti, že by měl zůstat tak jak je. Že i nás, jako soukromníky plně zastřešuje a můžeme plně chránit svá práva. Myslím si, že by se nemělo hýbat s výměrami honiteb, což je minimálně 500 ha, na současný typ naší krajiny je to výměra optimální. Myslím si, že myslivost by se měla podílet na tvorbě krajiny. A poslední proč vlastně myslivost dělám a proč jsem také uvítal, když jsem byl navržen a jmenován, je to, že jsem srdcem i tělem kynolog. Myslím si, že dnešní kynologie nemá ty kvality, dnešní Kynologická komise nemá kvality a nevede kynologii dobře. Chtěl bych se zasadit o to, aby i v kynologii bylo lepší klima.
Ing. Jan Jeniš: Od roku 1984, kdy jsem ukončil Lesnickou fakultu v Brně, pracuji jako lesník u Vojenských lesů a statků ČR. Začínal jsem jako bažantník, pak jako lesník, polesný, pěstební inspektor a dneska pracuji u divize Lipník nad Bečvou jako vedoucí lesnického oddělení. Od loňského roku mám na starosti řízení myslivosti v rámci celých Vojenských lesů. Tak jako pan kolega říkal, že není lesník, já jsem lesník a myslivec celý život. Ve vztahu životní prostředí – myslivost – společnost, zastávám samozřejmě otázku nezastupitelnosti mysliveckého hospodaření v krajině. Ať je to v krajině zemědělské nebo v krajině lesnické v tom smyslu dlouhodobém a kvalitativním. Pokud je myslivost dobře řízená, tak není v rozporu s celospolečenským pohledem. To je otázka, řekl bych, velmi zásadní v tom smyslu, že si myslím, že mezi myslivci, kde se pohybují se zbraněmi, by měla fungovat kázeň. To je první moment jejich působení. Myslím, že myslivost, co se týká celospolečenského významu a nazírání se za poslední roky dostala do defenzivy a myslím si, že by se měla i mediálně více prosazovat vůči ultraortodoxním směrům ochrany přírody, které samozřejmě často směřují proti.
Ing. František Havránek, CSc.: Celý život pracuji v mysliveckém výzkumu, většinou ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve Strnadech. Po roce 1990 situace nebyla jednoduchá na našem pracovišti, nicméně za posledních asi šest let se nám daří myslivecký výzkum stabilizovat, i když samozřejmě máme představy zcela jiné, jak by situace ve výzkumu měla vypadat. Dostáváme se do složitých situací, protože laťka pro hodnocení výzkumných ústavů je stavěna na ústavy akademie věd. To znamená citační indexy v akademických časopisech apod. Naše činnost ale od začátku byla orientována na praxi a přenášení výsledků do praxe a jakýsi servis Ministerstvu zemědělství. To považuji za naše hlavní úkoly, které bychom chtěli plnit. Domnívám se, že bez mysliveckého výzkumu, který by dodával exaktní argumenty pro myslivecký provoz a pro obhajobu myslivosti, se může v očích veřejnosti stále jen zhoršovat.
Ing. Jiří Chmel: Vysokou školu zemědělskou jsem ukončil v roce 1976, deset let jsem pracoval v JZD v jižních Čechách, od roku 1987 se potloukám po funkcích státní správy. Nejdříve na odborech Ministerstva zemědělství na jihu Čech a před deseti lety jsem se nechal přemluvit sem do této budovy a necelý rok jsem fungoval u náměstka ministra, ale nikdy jsem tady nechtěl být a tak jsem se rád vrátil zpátky a v roce 2004, před vstupem do Evropské unie, jsem byl jmenován jako ředitel regionálního odboru ZIFu pro Jihočeský a Plzeňský kraj. Je mi velmi blízké soužití zemědělců, lesníků, rybářů, zahrádkářů a včelařů a dalších, kteří se v přírodě pohybují. Nemám problémy s komunikací, poněvadž se nesnažím být na nějaké hraně s našimi protivníky, ale snažím se vycházet v různých kompromisech. Co se týká myslivosti, od roku 1971 jsem činný v myslivosti, od roku 1990 jsem zapojen v rámci v OMS České Budějovice, momentálně ve funkci místopředsedy. V roce 1992 malou novelou zákona o myslivosti jsem se hodně zabýval v naší oblasti tvorbou honebních společenstev a vytváření honiteb na vlastnických principech, což je mi hodně blízké, poněvadž jsem se v tu dobu v této oblasti hodně pohyboval. V roce 1997 jsem byl kooptován do Myslivecké rady ČMMJ, od roku 2002 jsem místopředsedou. Zastávám názor, že nemůže být třecí plocha mezi vlastníky pozemků, to samé platí i třeba v rybníkářství. Je třeba volit kompromis. O přeshraniční činnosti zde již hovořil kolega Urbanec. Děkuji za důvěru.
Členy Myslivecké rady jsou též pracovníci MZe Ing. Martin Žižka, Ph.D. (předseda Myslivecké rady) a Ing. Jiří Pondělíček, Ph.D. (místopředseda Myslivecké rady), z důvodu jiných povinností se nemohli úvodního zasedání zúčastnit další jmenovaní členové MVDr. Milan Malena, ústřední ředitel Státní veterinární správy, Ing. Josef Vlášek, pracovník LČR, s.p. a Ing. Jan Hůda, Ph.D., ředitel Rybářství Třeboň.
Jak je vidět z jednoduchého součtu nových členů, na základě zkušeností a výstupů z předešlé Myslivecké rady se ministr zemědělství Ing. Jakub Šebesta rozhodl zefektivnit činnost Rady tím, že zúžil její obsazení o více než polovinu. Jednotliví členové byli navrženi do Myslivecké rady odpovědným, cíleným výběrem vhodných osobností, vedoucími pracovníky úseku lesního hospodářství MZe, členové zastupují celé spektrum struktury tvořící českou myslivost. Základním předpokladem pro nominaci členů do Myslivecké rady jistě byly jejich hluboké znalosti problematiky myslivosti, doložené erudovanou publikační a veřejnou aktivitou v oboru, včetně prokázané schopnosti tvůrčí komunikace a spolupráce při řešení zadání v kolektivu odborníků. Takže věřme, že se v dalším fungování ukáže, že nová Myslivecká rada se více otevře myslivecké veřejnosti, bude více komunikovat a prezentovat svoje názory, myšlenky a stanoviska a bude jakýmsi logickým prostředníkem mezi vrcholným státním orgánem řídícím myslivost a mysliveckou praxí.
Složení nové Myslivecké rady:
Ing. Martin ŽIŽKA, Ph.D. - předseda
Ing. Martin ŽIŽKA, Ph.D. - předseda
Ing. Jiří PONDĚLÍČEK, Ph.D. - místopředseda
Ing. Josef VLÁŠEK
Ing. Jan JENIŠ
Ing. Jiří CHMEL
Ing. Jan HŮDA, Ph.D.
Ing. Ivan BAMBUŠKAR
JUDr.Josef PLZÁK
MVDr. František FEJFAR
MVDr. Milan MALENA
Ing. František HAVRÁNEK, CSc.
Ing. Roman URBANEC, Ph.D.