Fotograf: Vlci obsadili skalní výběžek a zůstali tam půl hodiny (Mladá fronta DNES)

Zhruba 3 hodiny jízdy od Prahy, na opačné straně hranic, než se nachází Šumava, se rozkládá Bavorský les, jehož věhlas a především možnost fotografovat vlky, medvědy, rysa a jiná zvířata, láká do těchto míst turisty a především fotografy z celé Evropy.
Dva dny v Bavorském lese, vstávání mezi 3. až 4. hodinou ranní, asi deset nachozených kilometrů každý den a hodiny čekání na ten správný záběr byl koktejl, který jsme společně s kamarádem namíchali, a nutno dodat, že nám moc chutnal. Pro naše "fotosafari" jsme vybrali východní část Bavorského lesa, který se nachází v blízkosti městečka Mauth.
Vstup do Bavorského lesa je zdarma, platí se pouze za parkování - celodenní stání stojí 5 eur. V této části Bavorského lesa nabízí správa parku turistům krom vyhlášené vyhlídkové trasy v korunách stromů i cca 7km okruh lesem, na kterém máte možnost při troše štěstí spatřit různá zvířata. K některým se můžete volně přiblížit, některá jsou od lidí oddělena různými bariérami. Každopádně celý park je dobře značen, a dokonce nechybí ani české nápisy. Do parku máte možnost jít i se psy, nicméně s nimi nemůžete všude, především do částí, kde se nachází zvěř volně, je vstup pejskařům zakázán.
Pro návštěvu doporučuji být u hlavní brány se svítáním. V tento čas máte největší šanci spatřit některá zvířata, jako jsou vlci, bobr apod., taktéž zde během dopoledne nemusíte potkat ani živáčka, což mnozí ocení. Nejvíce turistů zde pak je odpoledne a navečer.
Zvu vás tedy na výlet do Bavorského lesa a seznámení se s faunou, která žije, případně kdysi hojně žila, i na našem území.
Druhý den focení, tentokrát jsme vstávali asi v půl čtvrté ráno. Pokud chcete vidět vlky, musíte být na místě velmi brzo ráno, kdy vlci žerou. S východem slunce jsme šli lesem a doufali, že budeme mít dnes štěstí. V podstatě v okamžiku, kdy jsme došli namísto, odkud se dají vlci nejlépe pozorovat, tak se ukázali.
Pohled na vlky v přírodě je vždycky zážitkem. Navíc dnes se rozhodli potěšit fotografovo oko a obsadili skalní výběžek, odkud se rozhlíželi po krajině a pátrali po kořisti. V našem zorném úhlu zůstali zhruba půl hodiny, a proto jsme měli dost času na fotografování. Drtivá většina návštěvníků parku nemá šanci vlky vidět zblízka, neboť ti jsou během dne schovaní a roztroušení daleko od očí případných pozorovatelů. Navíc málokdo, kromě fotografů, je ochoten čekat dlouhé minuty, spíše hodiny, na objekt svého zájmu. blog.idnes.cz