Divočáků? Letos až čtyřikrát víc

Vyškovsko dál trápí vysoké stavy divočáků. Z lesů je teď navíc vyhání houbaři, škody tak prasata páchají hlavně na přilehlých polích. Složitý je podle myslivců i jejich odlov.

Rozrytá a poválená kukuřice, pšenice i řepka na mnoha místech Vyškovska. Počet divokých prasat v regionu stále stoupá. Kvůli jejich přemnožení se zemědělcům zvyšují škody na polích. A myslivci? Ti mají z důvodu bezpečnosti omezenou možnost jejich odlovu.
Po celém Vyškovsku vyhání hlučnost houbařů divoká prasata z lesů do přilehlých polí, kde před zraky myslivců zůstávají schovaná. "Ukrývají se hlavně ve vyšším porostu, například kukuřici nebo pšenici, kde rozrývají půdu a krmí se polními plodinami. Houbaři většinou vyženou divoká prasata na naše pozemky podél lesů, kde nám nadělají největší škody," popsal tíživou situaci agronom nížkovické Agrie Ivan Sedlák.
Chladnější zima prasatům nijak neublížila, žaludů a bukvic měla dostatek. Naopak jich ještě přibylo. "Letos zaznamenáváme třikrát až čtyřikrát vyšší nárůst počtu černé zvěře oproti minulým rokům," potvrdil Jaromír Kamínek ze slavkovského odboru životního prostředí. I v ostatních částech Vyškovska zůstává výskyt divokých prasat vysoký. "Prasata jsou přemnožená. Stav trvá už několik let," poznamenal Pavel Smejkal z vyškovského odboru životního prostředí.

Vrátí se po žních

V době blížících se žní vyjedou zemědělci na pole s těžkými a hlavně hlučnými stroji. "Jsou dvě varianty jejich chování. U první z nich prasata přebíhají mezi polními plodinami, jak se snaží uhýbat před stroji agronomů. Druhou je úplné vyhnání zvěře z polí. Prasata se po žních většinou vrátí zpět do lesů. Myslivci jim tam dávají krmení, aby je v nich udrželi," vysvětlil za úsek myslivosti bučovického odboru životního prostředí Petr Spurný.
Důležitost přikrmování v lesích je vysoká. Dospělé divoké prase spotřebuje až čtyři kilogramy potravy denně. V lese jí tolik v přirozené podobě nenajde. I to je podle odborníků jedním z důvodů, proč tak často útočí na polní plodiny.
Divoké prase je sice všežravec, ale z převážné části konzumuje rostlinnou potravu. "Mezi její přirozené zdroje patří kořínky nebo cibulky rostlin, jejich nadzemní části nebo bukvice a žaludy. Loni byla úroda právě bukvic i žaludů vysoká. Letos bude o hodně nižší, což znamená vyšší tlak zvěře na podzim na zbylé plodiny na polích," očekává další problémy v podzimních měsících Kamínek. Odlov černé zvěře v této době mají myslivci značně zkomplikovaný, i když ji mohou lovit bez omezení. "V polích je lovit prakticky nelze, a to hlavně z bezpečnostních důvodů. Nejlepší místa k jejich odlovu jsou tam, kde je pro ně nasypaná potrava nebo nižší pruh porostu mezi polem a lesem," informoval Smejkal.
Hlavní období jejich lovu teprve začne. "Před žněmi je odlov složitý. Jakmile ale napadne sníh, tak prasata půjdou lépe vidět. Oproti loňsku, kdy sníh pořádně nebyl, to bude snazší," doplnil Kamínek. Vodlovu černé zvěře jsou nejúspěšnější v okolí Vyškova. Od začátku dubna zastřelili sto dvacet kusů divokých prasat. Na Slavkovsku nebo Bučovicku jich zabili svorně do padesáti kusů.