Českem se šíří asijská šelma, odstřel je složitý

Před čtyřiceti lety zastřelili myslivci na českém území sedmadvacet malých šelem psíka mývalovitého. V roce 2012 už to bylo téměř padesátkrát více - bezmála třináct stovek. Ovšem neoficiální čísla mohou být ještě mnohem vyšší. I z těchto mysliveckých statistik lze vysledovat, jak se tato šelmička původem z Japonska a jihovýchodní Asie rozšířila víceméně po celém Česku. A pro odborníky je to alarmující trend.

            Psík mývalovitý totiž do české přírody nepatří. Navíc ho ani žádný jiný predátor nevytlačí - nemá u nás přirozené nepřátele.

"Psík je výborný a především velmi přizpůsobivý predátor. Navíc se dožívá vysokého věku a mívá mnoho mláďat. Největším problémem pro naši přírodu je jeho rozmanitá potrava. Živí se totiž například vejci a mláďaty ptáků," vysvětluje Jan Plesník z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR).

Zjišťuje se přesný počet
Asijská šelma, která je velká asi jako vydra, dokáže ulovit živočicha až do velikosti zajíce či bažanta a odborníci se obávají, aby v přírodě brzy nenapáchala nenapravitelné škody. Tak jako kdysi králíci zavlečení do Austrálie. "Zatím nemáme konkrétní údaje o vlivu psíka na populace původních zvířecích druhů. Je však pravda, že se jimi živí a tím také ubývá kořisti pro naše původní šelmy podobné velikosti. Těch zatím ovšem kvůli psíkovi méně není," říká koordinátor sledování savců AOPK ČR Vladimír Hanzal.

            Navíc jsou psíci hostiteli a přenašeči řady závažných onemocnění jako mor, toxoplazmóza či vzteklina i nebezpečných parazitů, kteří mohou napadat člověka a domácí zvířata.

            Zatím však neexistují ani hrubé odhady toho, kolik psíků mývalovitých v tuzemsku žije. Aktuálně probíhají programy pro mapování nepůvodních druhů šelem - krom psíka i norka amerického a mývala severního - ale běží krátce a ještě se netýkají celého území Česka.

            "Vzhledem k tomu, že je rozšířen v zásadě v celé republice, lze předpokládat, že jeho populace bude i nadále růst," odhaduje Hanzal.

Nejdřív výzkum, pak odstřel
V myslivecké legislativě jsou zmíněné šelmy vedeny jako zavlečené druhy, tudíž nežádoucí, a lze je proto za určitých podmínek usmrcovat. Ovšem nemůže to činit každý, kdo má povolení k lovu, ale pouze speciální myslivecká stráž, což je několik stovek lidí po celém Česku. To výraznou regulaci znesnadňuje.

            Problémem se zabývá direktiva Nařízení Evropského parlamentu a rady o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazivních nepůvodních druhů, která platí od 1. ledna letošního roku.

            Do začátku roku příštího má v Evropě vzniknout seznam nepůvodních invazivních druhů živočichů a rostlin. "Aby se však nějaký druh na tento seznam dostal, musí být například vědecky doloženo, že způsobuje ekologické škody. Členské země jsou pak proti němu nuceny vyvíjet aktivní opatření, aby tento druh v krajině zkrátka nebyl," vysvětluje Lukáš Poledník z organizace ALKA Wildlife.

            Pokud se vědecky prokáže, že tyto šelmy české přírodě škodí, budou muset úřady zařídit jejich likvidaci. Třeba ve Švédsku, kam se psík mývalovitý začal nekontrolovaně šířit z Norska, se spojily tamní vlády a společně s myslivci vymyslely několik opatření, která spočívají v systému fotopastí. Speciální týmy tam monitorují krajinu, a jakmile se zvíře ukáže, zasáhnou.

Fakta
Zavlečené šelmy: psík mývalovitý, norek americký, mýval severní. Tyto tři šelmy byly kvůli své kožešině v minulosti zavlečeny do Evropy ze vzdálených částí světa. Byly chovány na farmách u nás - a zejména v Rusku, z nichž uprchly a začaly se šířit Evropou. Psík mývalovitý se poprvé objevil na přelomu 50. a 60. let na severní Moravě, ve Slezsku a severovýchodních Čechách. Od té doby se rozšířil prakticky po celé republice.
red.
Zdroj: Mladá fronta DNES